Pánek na začátek řekl, že si nemyslí, že by načasování zákazu činnosti Člověka v tísni v Rusku bylo nějak spojeno s výročím pádu komunismu v Čechách. Ruská vláda podle něj sleduje a snaží se potlačovat organizace, které chtějí pomáhat občanské společnosti, a teď přišla řada na Člověka v tísni. Dodal, že jsou rozhodnuti dále pomáhat ruské občanské společnosti. „Protože ona to strašně potřebuje,“ mínil Pánek.
Česká vláda prý v této otázce udělala, co mohla. „Pro nás je to, že se české ministerstvo zahraničí postavilo za největší organizaci, která pracuje v zahraničí, důležité. Předvolání ruského velvyslance, tlumočení toho stanoviska v Moskvě má nějaký smysl,“ řekl Pánek, ale doplnil, že se ještě nestalo, aby organizace, která byla zařazena na seznam nežádoucích organizací z něj byla vyjmuta.
Emma Smetana se zeptala, zda pro Pánka není více frustrující, že podle výzkumu CVVM věří neziskovým organizacím pouze 38 % dotazovaných. Pánek uznal, že to frustrující je. Prý podcenili nálepkování od některých politiků, kteří se snaží na někoho svést frustraci těch, kdo si myslí, že příliš nezískali polistopadovým vývojem. „Řada stran za posledních 10 let používá různé kanály, buď jsou to Romové, nebo jsou to migranti, nebo je to Brusel, nebo jsou to neziskovky, na které se snaží odvrátit tu pozornost, až dokonce říct: Podívejte, tihle můžou za váš zpackaný život. Ne my politici, kteří špatně řídíme tuto zemi už 20–30 let.“ Problém prý je, že kromě extrémních stran jako SPD a komunisté tuto rétoriku převzali politici v dalších stranách. Pánek doplnil data z jiného průzkumu, podle kterého si 81 % respondentů myslí, že Člověk v tísni vykonává potřebnou práci.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas