Konec dlouholeté dynastie Cuomů komentuje publicista Jiří Sobota v časopise Respekt. „Takhle dnes vypadá dramatický pád mocného muže. Guvernér státu New York Andrew Cuomo byl se svou funkcí natolik srostlý, že ve chvíli, kdy včera oznamoval svoji rezignaci ani neměl jiné bydliště, než guvernérskou vilu. Není divu, v čele amerického státu stál třetí funkční období a na souboj o čtvrté se pomalu chystal. V guvernérské rezidenci ostatně také vyrůstal, newyorským guvernérem byl 11 let také jeho otec Mario Cuomo. Americký stát, jehož součástí je také stejnojmenné velkoměsto, tak právě za dramatických okolností odvrhl politickou rodinnou dynastii, která se v nejvyšších patrech jeho politiky pohybovala od poloviny 70. let minulého století,“ píše Sobota s tím, že v New Yorku končí jedna velká politická éra.

Samotný Cuomo tvrdí, že jeho rezignace je vyústěním změny společenské atmosféry, která dříve povolené věci již netoleruje. „Andrew Cuomo je obviněn ze sexuálního obtěžování, zastrašování a celkově nesnesitelné atmosféry na pracovišti, především ve vztahu k podřízeným ženám. Dvě stě stran dlouhá vyšetřovací zpráva líčí dopodrobna intimně laděné poznámky či dotazy, návrhy, výmluvné dotyky. Prst guvernéra, jenž sjíždí pomalu od krku až po zadní partie ženy pověřené jeho ochranou. Ruka položená na břicho asistentky. Ukazovák vyklepávající jedno po druhém jednotlivá písmena vytištěná na prsou další z žen v jeho okolí,“ líčí Sobota, z čeho všeho je Cuomo podezírán.

„Z mého úhlu pohledu jsem nikdy nepřekročil žádnou hranici. Ale hranice se zjevně posunula,“ bránil se Cuomo, který již dříve například prohlásil, že „není perverzní, ale prostě Ital“. Jeho počínání ale bylo očividně za hranou, jelikož obsáhlé obvinění pracuje až s jedenácti ženami, které neměly pro Cuomovo jednání pochopení.

Podle Soboty je na Cuomově případu patrné, kam až mohou vést dlouholeté politické dynastie, které ve Spojených státech fungují lépe než kde jinde. „Cuomův pád ukazuje na nebezpečí dlouhého setrvání u moci, když už rovnou nemluvíme o politických klanech a dynastiích. Pokud budeme brát Cuomovu obranu vážně, objeví se obraz muže zcela odtrženého od reality. K tomu nepřispívá pouze jeho vlastní sebestřednost, ale také okolí, jímž se během let obklopil. Zpráva líčí dusivou atmosféru naprosté loajality k šéfovi, kolektivní pronásledování kohokoliv, kdo se vůli mocného středu mocenské skupiny jakkoliv vzpěčoval,“ popisuje Sobota, jak to asi vypadalo na Cuomově úřadu.

Podle jedné z žen Cuomo „existoval mimo etická pravidla, ponořený do toxického pracovního prostředí“. Chování guvernéra totiž muselo dlouhodobě probíhat za přihlížení celého pracovního týmu. Podle Soboty tak Cuomovým odstoupením došlo nejen k sestřelení jednoho mocného muže, ale celého pokřiveného mocenského systému kolem něj. Systému, do kterého patřili jeho bratr Christopher, slavný moderátor stanice CNN.

A právě na Cuomův mediální obraz se zaměřil komentátor serveru EchoPrime Martin Weiss, podle kterého byl Cuomo v liberálních médiích až zbožněný a zejména v souvislosti s bojem proti pandemii covidu-19 byl považován za hrdinu.

Jak připomínají i jiní, Cuomo byl po téměř tři volební období liberálním idolem Newyorčanů. Lgalizoval sňatky osob stejného pohlaví, prosadil potrat jako základní lidské právo matky, nasvěcoval mrakodrapy v růžové či duhové barvě, prosadil ve státě New York přísnější regulaci zbraní, stejně jako množství předpisů k ochraně klimatu.

„Americká mainstreamová média během loňského roku vystavěla Cuoma jako hrdinu boje proti pandemii. Vyzdvihovala ho jako vzor oproti prezidentu Trumpovi a jako kontrast k republikánskému guvernérovi Floridy DeSantisovi, který se v jejich narativu stal hlavním exemplárním zloduchem. Poté, co Trump odešel z Bílého domu, se liberální média trochu uklidnila a příležitostně se začala rozpomínat na svou práci. A tak mediální roztleskávači zmlkli a dnes už si můžete snadno najít to, co se zhruba od loňského léta dalo dočíst v menších publikacích a v zastrčených zprávách – že Cuomovo brilantní zvládání covidové pandemie byla velká lež,“ upozorňuje Weiss.

Podle vyšetřovacích zpráv totiž Cuomo a jeho tým lhali o skutečném rozsahu úmrtí ve státě, přičemž velká část úmrtí připadá na domovy důchodců, kam z Cuomova příkazu nemocnice narychlo vracely čerstvě vyléčené pacienty. „Veřejně se to neventilovalo proto, že Cuomův aparát o skutečném rozsahu úmrtí lhal – o několik tisíc životů, prakticky o polovinu. Jeho poradce Jim Malantras, který zprávu, připravenou původně zdravotními odborníky, přestylizoval, byl vzápětí jmenován kancléřem univerzitního systému státu New York s ročním platem 450 tisíc dolarů – bez výběrového řízení. To je jen jedna ukázka z mnoha, demonstrující, jakým způsobem Cuomo vládl,“ píše Weiss a podivuje se, že Cuomo o svém boji s covidem-19 dokonce vydal i knihu a za své tiskovky ke covidové situaci dostal televizní cenu Emmy.

„To zbožnění Cuoma je něco, čemu je českýma očima obtížné uvěřit. Češi i Američané mají věčná podezření o nestrannosti médií. Ale existuje určitá akceptovaná veřejná forma vztahu mezi novinářem a politikem. I když jsou otázky třeba měkké, i když si novinář nechá od politika hodně líbit, je stále jasné, kdo je politik a kdo novinář. Že novinář se nemá vyznávat z emocí, ale klást otázky a politik na ně má odpovídat. Nebo třeba novináře odsune stranou a říká si, co chce. Ale nepřecházíme do úplně jiného žánru, žánru zábavy a fandovství, při němž jsou moderátor a politik součástí jednoho týmu, v rolích oddaného obdivovatele a milované hvězdy. Považujeme za nevhodné, aby vztah novináře a politika v demokracii byl takto emocionální a osobní. Ale s Cuomem se svět obrátil vzhůru nohama,“ dodal Weiss s tím, že Cuomo takto vystupoval zejména v show svého bratra na stanici CNN.