„Jestliže tvrdíme, že jsme již léta ve válce kybernetické, tedy že se na nás útočí po komunikačních cestách a kanálech namísto silnic a vozovek, tím spíše musíme Tureckem řízenou a organizačně a logisticky podporovanou migraci označit za útok. Můžeme jistě diskutovat nad jejich důvody a pohnutkami, faktem však zůstane, že na výsledku to nic nezmění,“ poznamenal Holek. 

Podle jeho slov si sice Řecko naši pomoc zaslouží, ale přesto by byl opatrný v tom, vyslat do země naše jednotky armády. „Armáda České republiky musí prvotně sloužit k potřebám naší země na našem území. A že nás nečekají lehké časy, je jisté. Nevíme, jak se vyvine situace kolem koronaviru a zda jejím vlivem nedojde k vážnější krizi. Ať již oprávněné, nebo způsobené panikou. I na tu se totiž může umírat. Pokud své hranice navíc neubrání Řecko, budeme muset přijmout náležitá opatření i my. A k tomu všemu a možná i k všeličemu dalšímu budeme potřebovat armádu tady u nás,“ zmínil Holek, jenž je plukovníkem armády ve výslužbě. 

„Pokud se už rozhodne o vyslání příslušníků naší armády na řecko-turecké hranice, bylo by vhodné uvažovat o kontingentu o velikosti nejvýše do dvaceti či třiceti osob. Ty by měly být pečlivě vybrány tak, aby šlo o specialisty schopné načerpat zkušenosti z operace, která je pro nás skutečně nezvyklá,“ sdělil Holek. 

Závěrem se věnoval současnému řešení hrozby virové epidemie či dokonce pandemie. Mrzí jej, že české úřady a orgány se nevěnovaly hrozbě dříve. A podle něj i nyní zachovávají ledový či spíše mrazivý klid. „Jistě, není třeba stahovat kalhoty, když brod je daleko, ale bylo by přinejmenším fajn slyšet, že někdo přemýšlí o tom, co se stane, když bude v Řecku proražena brána do Evropy. Zatím se zdá, jako kdyby naše vláda měla pocit, že to je cosi, co se nás netýká. Ať si to řeší Evropská unie. Ruku na srdce, dámy a pánové, vyřešila snad EU někdy něco?“ uzavřel otázkou Holek.