Evropský kontext: Německo, Rakousko, Nizozemí a Maďarsko

Několik dní poté, co vlády Německa a Rakouska rozhodly o zavedení nových hraničních kontrol, jejichž cílem je zabránit vstupu nežádoucích migrantů do země, obrátila i holandská vláda. Nizozemsko plánuje přísná protiimigrační opatření včetně vyhlášení moratoria na všechny nové žádosti o azyl. Záměrem je omezit možnosti slučování rodin úspěšných žadatelů o azyl a prosadit krizový zákon, který by omezil počet azylových středisek a zastavil projednávání nových azylových žádostí až na 2 roky. Nizozemí se bude snažit zajistit výjimku ze společných evropských pravidel pro udělování azylu. Povšimněme si prosím, že tento obrat v migrační politice nastává v těch nejbohatších zemích EU, které jsou čistými plátci.

Text pochází z autorova blogu ,,Za oponou migrace". Další články ZDE

Maďarský náměstek ministra vnitra uvedl, že pokud chce EU nutit Maďarsko, aby nelegální migranti překročili jeho hranice, Budapešť těmto lidem nabídne „dobrovolnou, bezplatnou, jednosměrnou cestu do Bruselu“… Bruselu leží v žaludku zejména pravidlo, že žadatelé mohou o azyl žádat pouze na maďarském velvyslanectví v Srbsku nebo v Kyjevě, tedy ještě před vstupem na území EU. To je v rozporu s ustanovením, že všechny členské státy mají mít jednotnou politiku. Podle ní mohou migranti na území státu EU nejdříve přijít a teprve pak žádat o azyl.

Předseda rakouských Svobodných, kteří jsou favoritem nejbližších voleb, tento maďarský krok schvaluje. Brzy uvidíme, zda si Brusel troufne i na ty bohaté země, které už mají také dost jeho šílené migrační politiky ohrožující evropskou bezpečnost. Nápad na přesun ilegálů autobusy do promigračních center moci se osvědčil už v USA, kde někteří republikánští guvernéři (např. v Texasu), kteří odmítají neomezený příval ilegálních migrantů, je posílají do Washingtonu, New Yorku a dalších měst ovládaných demokraty. Konec Schengenu se v Evropě blíží.

Cizinci v Brně a Jihomoravském kraji

Pro ukázku regionálních detailů v ČR se podívejme na statistiky o cizincích v Jihomoravském kraji (JMK) a Brně podle datového portálu města Brna z března 2024. Za posledních 15 let se počet zahraničních pracovníků v celém JMK více než ztrojnásobil. Málokoho asi překvapí, že převažují občané Slovenska s podílem 41 % a že výrazně vzrostl podíl občanů Ukrajiny (cca 25 %). Cizinci z dalších zemí se koncentrují především do Brna.

Podle měsíčně aktualizované statistiky Ministerstva vnitra bylo k lednu 2024 v Brně přihlášeno k trvalému nebo přechodnému pobytu 65 tisíc cizinců. Ve skutečnosti to bylo jistě výrazně víc, protože se do toho nepočítá část Slováků a občanů EU s pracovními smlouvami, kteří nejsou povinni se registrovat. To znamená, že podíl cizinců dosahuje minimálně 17 %. To je skoro třikrát tolik než před 10 lety a už velmi blízko cíli 20 %, který si ve strategii stanovilo vedení města (a stále se neví proč).

 

Pokud necháme stranou jazykově i kulturně blízké občany Slovenska, největší zastoupení mezi cizinci v Brně má Ukrajina (31 tisíc). V roce 2022 přišlo z Ukrajiny do Brna více než 20 tisíc nově registrovaných obyvatel (podrobněji zde). Dále v pořadí podle podílu zastoupení figurují Vietnamci, Rusové, Turci, Indové, Rumuni a Filipínci, jejichž počet v poslední době skokově narostl z důvodu cílené poptávky firem.

Pohledem na posledních 10 let dostaneme ustálený trend a jen mírně se lišící pořadí. Nejvíce přibylo občanů Ukrajiny (25 032), Ruska (1 094), Indie (1 046), Filipín (877), Turecka (573) a Kazachstánu (485). Při srovnání jen za poslední rok (2023), nejvíce přibylo cizinců z Filipín (261), Indie, Bangladéše, Vietnamu, Nepálu, Íránu, Moldávie a Pákistánu. To dost narušuje široce sdílený obrázek o dominanci expatů z USA, Británie, Francie, Itálie, Řecka a dalších „západních“ zemí 

Integrace cizinců dopadá na kraje a města: Volte podle toho

Imigrační politiku v ČR určuje vláda, ale (ne)úspěšnost integrace cizinců dopadne na rady a zastupitelstva v krajích, městech a obcích. Ty a jejich obyvatelé nesou (vedle přínosů) i náklady a rizika přistěhovalectví. ČR se díky opatrné imigrační politice dosud těší vysoké úrovni bezpečnosti a také spokojenosti samotných cizinců. To ale může brzy skončit, protože současná vláda rezignovala na principy a pozice předchozích 20 let a podvoluje se migračnímu tlaku z Bruselu. To se brzy projeví důsledky migračního paktu za přispění řady migračních „neziskovek“ štědře dotovaných vládou, kraji i městskými radnicemi.

Proto je důležitější než dříve vzít v krajských volbách do úvahy, kdo bude rozhodovat ve vašem regionu o národnostním i profesním složení všech cizinců, o případné distribuci nelegálních migrantů a o opatřeních zajišťujících bezpečnost občanů. Je pravděpodobné, že politici v krajích budou respektovat stranickou linii vytyčenou na celostátní úrovni. Od stran pětikoalice lze tedy čekat místní realizaci vládní linie adoptované podle přání Evropské komise a zelené migrační levice v Evropském parlamentu. Neznám situaci ve všech krajích a vyjádřit se mohu jen k tomu, kde se 15 let migračnímu dění věnuji a kde znám postoje místních politiků.

Co má ve volební nabídce jižní Morava

Brněnským voličům do Senátu se letos v obvodě 59 nabízí opravdu bizarní podívaná. Kdysi pravicová ODS nepostavila vlastního kandidáta, ale podpořila spolu se Zelenými (!), Piráty a Top 09 zeleného aktivistu a notorického petenta Břetislava Rychlíka, který v době TV krize stál v čele brněnské stávky proti novému řediteli ČT. Koncept SPOLU se tedy ve Fialově Brně rozšiřuje o levý okraj liberálního spektra a samostatnou ODS pohřbívá.

ANO za primátorství Vokřála umožňovalo aktivistům Žít Brno radikální migrační experimenty (viz můj dopis tehdejšímu primátorovi) a v tomto volebním období je v Brně součástí velké promigrační koalice, která neomezuje dotační podporu jen na vysoce kvalifikované expaty, ale rozdává dotace na podporu všech cizinců bez rozdílu. V senátních volbách kandiduje společně s ČSSD.

Část Top 09 se odštěpila do krajské koalice Hlas pro Moravu, jejíž kandidátku vede Jan Vitula. Právě on míval na kraji hlavní slovo při stanovení strategie na podporu cizinců a byl jedním z těch, kteří chtěli velkoryse dotovat podporu všech cizinců bez rozdílu. Možná si vzpomenete na jeho slavný předvolební klip s Dominikem Ferim, Matějem Hollanem (lídr Žít Brno) a Michalem Doleželem (dnes č. 8 na kadidátce SPOLU), když ještě kandidovali společně. Na kandidátce Hlasu najdete i Jana Hollana, kterého si někteří pamatujeme ze zasedání komise města pro inovace, kde přesvědčoval ostatní o uzavření prostoru před hlavním nádražím pro auta s tím, že obchody se mohou zásobovat zezadu, jak to prý dělají gondoliéři v Benátkách.

Z těch, kteří mají šanci dostat se do krajského zastupitelstva, tak zbývá koalice SPD, Trikolora, Svobodní a PRO, jejichž postoje jsou jasně proti masové ilegální migraci s tím, že by nebránili selektivní podpoře vysoce kvalifikovaných expatů. Všiml jsem si, že na č. 10 u nich kandiduje bývalá náměstkyně primátora Klára Liptáková, kterou z radnice i stranického vedení KDU-ČSL vyštípal dnešní ministr klimatického náboženství Hladík. Když jsem byl kdysi na přednášce o hrozbách islamismu, byla tam jediným městským radním, který si byl vědom důležitosti tématu.

Tak hodně štěstí o víkendových volbách. Rozhodujeme (možná nevratně) o migraci a bezpečnosti pro příští léta. Mějme na paměti situaci v západní Evropě. Buď ji chceme následovat, anebo se jí vyvarovat. Podle toho volme.