„Česká republika a Ukrajina chystají dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Má mimo jiné sladit postup ve výchově a výuce. Uzavřít by se měla na podzim. Po své návštěvě Ukrajiny to řekl ministr školství Vladimír Balaš za STAN. Zajímalo nás, jak vypadá ukrajinské školství. Tedy s jakým školstvím se bude to české slaďovat. A nestačili jsme se divit. Podle Světové banky nebyl ještě před rusko-ukrajinským konfliktem ukrajinský vzdělávací systém udržitelný. Přitom na něj Ukrajina vydávala šest procent hrubého domácího produktu. Pro srovnání je to mnohem víc než na školství průměrně vynakládá celá Evropská unie. Například Česká republika směřovala ve stejné době do školství jen necelých pět procent HDP,“ zmínila Bobošíková.

„Podle Světové banky ukrajinským školám často chybí odpovídající zázemí. Moderní vybavení nebo kvalitní učebnice. Venkovské školy někdy postrádají vnitřní toalety. Školství poznamenaly zastaralé metody výuky a nízká morálka učitelů. Jsou v něm běžné neoficiální platy. Podle Světové banky školy na Ukrajině vybíraly peníze na úpravu tříd a na dárky pro učitele. Někteří rodiče také platili úplatky za přijetí do školy, za lepší známky nebo za povinné doučování. Tuto situaci se Ukrajina snažila změnit dalším litím peněz do školství. Světová banka tehdy varovala, že to neřeší příčiny neefektivity Ukrajiny ve vzdělávání. Mimochodem: Víte, jak vypadá srovnání výsledků mezinárodního testování 15letých žáků v České republice a na Ukrajině podle renomované světové organizace?“ ptá se Bobošíková.

„Ukrajinští žáci byli výrazně horší ve čtenářské, matematické i přírodovědné gramotnosti. Zatímco výsledek českých žáků byl srovnatelný s výsledky malých Norů a Američanů, ukrajinské děti dopadly obdobně jako třeba Turci. Nebo ještě jinak. Rozdíl mezi výsledky ukrajinských a českých dětí je stejně propastný jako rozdíl mezi malými Estonci, kteří byli nejúspěšnějšími v rámci Evropy, a Portugalci, kteří se umístili až za Českou republikou,“ dodala.