Celá kauza vypukla na jaře letošního roku, kdy profesor Jan Pirk se svým kolegou Ivanem Netukou na polici vypověděli, že čelí vydírání od šéfa IKEM Michala Stiborka. Ten měl oba kvůli jejich dlouhodobé kritice vedení vydírat, že pokud s tím nepřestanou, zveřejní pro ně velmi citlivé dokumenty.

„Tyto dokumenty měly být zakladatelské listiny několika firem. Podle těchto dokumentů měly mít osoby se jmény Jan Pirk a Ivan Netuka přes offshorové společnosti se sídlem v Lichtenštejnsku vztah k firmám, které zařizovaly významné dodávky do českých nemocnic a především do samotného IKEM,“ píše investigativní novinář Jaroslav Kmenta ve svém článku v magazínu Reportér. 

Pirk s Netukou se po sérii výhrůžek obrátili na polici. „Jejich oznámení doputovalo na GIBS, protože během vyděračských schůzek se Stiborkem a Malým údajně zaznívalo, že budou k jejich kriminalizaci využiti nějací spřátelení policisté. Generální inspekce bezpečnostních sborů, která šetří trestné činy policistů, celníků a pracovníků vězeňské správy, zahájila oficiální vyšetřování 5. května 2023,“ popisuje následný sled událostí Kmenta.

Následovala policejní razie kvůli podezření z vydírání s cílem získat zmíněné citlivé dokumenty. Koncem srpna přišel tým Generální inspekce bezpečnostních sborů se soudním povolením k domovní prohlídce ke Stiborkovi. Ve stejný okamžik zazvonili důstojníci GIBS i na domovní dveře statutárního zástupce ředitele IKEM Jiřího Malého, pravé ruky Stiborka,“ popisuje Kmenta.

Ten se v článku nadále pozastavuje nad tím, že celou věc řešila právě GIBS, která při tom má na starosti trestné činy policistů. Jak už bylo řečeno, jedno z vysvětlení bylo, že do vydírání měli být zapojení spřátelení policisté. To se ovšem nikdy neprokázalo, přesto GIBS ve vyšetřování pokračovala.

„Už ze soudního usnesení k domovní prohlídce, které jsem měl možnost vidět, vyplynulo, že v případu kauzy vydírání v IKEM existuje pouze obecné tvrzení, že do něj mohl být zapojen i někdo z řad policie,“ píše Kmenta s tím, že GIBS dokonce přiznala, že žádného policistu v kauze vůbec neobjevila.

„Co ve mně posiluje obezřetnost nad případem, je i informace od jednoho ze zdrojů z bezpečnostních složek státu. Ten mi sdělil, že když GIBS dostala případ na stůl, chtěli ho důstojníci tohoto útvaru – jak jim z logiky věci vyplývalo – přenechat spíše kriminální policii. Jenže pak dostali informaci, že to musí dělat GIBS, protože je to pokyn seshora, řekl mi zdroj,“ popisuje v článku Kmenta.

Důvod zapojení GIBS by podle něj mohl být ten, že podléhá přímo vládě, konkrétně premiérovi. Přitom jak známo, profesor Jan Pirk je senátorem za TOP 09 a Ivan Netuka je poradcem premiéra Petra Fialy v otázkách zdravotnictví. Kmenta upozorňuje na fakt, že se v případu ve skutečnosti nikdy neřešily zmíněné citlivé dokumenty o možných pochybných zakázkách Pirka a Netuky, ale jen vydírání bývalého vedení IKEM.

Jak upozorňuje server Hlidacipes.org, GIBS se nakonec zaměřila i na Jaroslava Kmentu, který na tyto nesrovnalosti upozorňoval. Kmenta obdržel oficiální „výzvu k vydání věci“. V té jej vrchní komisař vyzývá „k vydání veškerých dokumentů a podkladů týkajících se článku ‚Zločiny v IKEM‘, který magazín Reportér publikoval ve vydání číslo 110 ze dne 16. října 2023.“

Pokud by prý Kmenta dokumenty neodevzdal, čelil by pokutě až do výše 50 tisíc korun a dokumenty by mu stejně byly úředně odňaty. Šéfredaktor a vydavatel magazínu Reportér Robert Čásenský ale vysvětluje, že běžně se takové materiály vyžadují po vydavateli, a ne po autorech článků.

„Za obsah publikace je podle tiskového zákona vždy odpovědný vydavatel, a proto také orgány činné v trestním řízení obvykle požadují informace či materiály od vydavatele, nikoli od konkrétního autora. To se v tomto případě nestalo a ze strany vrchního komisaře GIBS je kontaktován přímo autor textu,“ upozorňuje Čásenský.

Ten se otevřeným dopisem obrátil jak na ředitele GIBS Víta Hendrycha, a v kopii i na premiéra Petra Fialu. Podle Čásenského jde od GIBS o nátlak na Kmentu, protože dokumenty by bylo možné získat přes vydavatelství, jak je běžné. „Tento postup podle mého názoru vykazuje spíše znaky nátlaku. Navíc v případě textu, který byl místy k postupu GIBS kritický,“ upozorňuje Čásenský.

„Vážený pane řediteli, věřím, že tento způsob nátlakového jednání ze strany Generální inspekce bezpečnostních sborů – a připomínám, že ve věci, která se samotné inspekce také týká – byl spíše omylem a pochybením jednotlivce a že se nejedná o způsob, jak by chtěl Vámi vedený úřad přistupovat k veřejné diskusi a také k autorům magazínu Reportér či dalších médií. Budu rád, pokud přijmete taková opatření, která podobné situace do budoucna vyloučí,“ dodal Čásenský. Kmenta mezitím prohlásil, že žádné dokumenty nevydá.