Spory poslanců pokračovaly i dnes. „Minulá i současná vláda pod taktovkou ANO vyvolala jasné tažení proti podnikatelům a nedívá se ani nalevo, ani napravo,“ prohlásil Vojtěch Munzar (ODS). „Já jsem se ve slovech pana Munzara doslova našel a považuji EET opravdu za buzeraci,“ řekl Lubomír Španěl (SPD). Podle Pirátů je zásadním problémem novely to, že spojuje dvě věci, které spojeny být neměly. Je to zmírnění dopadů EET na nejmenší podnikatele a současné zavedení třetí a čtvrté vlny, uvedl poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík.

Naproti tomu Jiří Bláha (ANO) hájil EET například s poukazem na to, o kolik v důsledku jejího zavedení vzrostl výběr zdravotního a sociálního pojištění. Většina poctivých podnikatelů podle něj s EET nemá problém.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) hájila novelu tím, že ji ministerstvo připravilo ve spolupráci s podnikatelskými svazy. Odmítala pochybnosti odpůrců ohledně vyššího výběru peněz do státního rozpočtu. Řekla také, že ministerstvo dohlédne v cenovém výměru na to, aby se navrhované snížení DPH na vodné a stočné promítlo i do konečné ceny. Ministryně také v reakci na výtky, že stát má podnikatelům ulehčit život, zdůraznila, že jejím klíčovým projektem a prioritou je online finanční úřad. „Je to moje priorita a chci ji mít v dohledné době,“ dodala. Podle jejích slov by to mělo být do dvou let.

Odpůrci EET z řad poslanců vyslovovali pochybnosti o vládou uváděných přínosech projektu. Podle propočtů Ministerstva financí v případě spuštění třetí a čtvrté vlny přinese elektronická evidence tržeb do veřejných rozpočtů příští rok 14,6 miliardy korun a v roce 2020 17,5 miliardy. Pokud by další vlny spuštěny nebyly, přinese EET 13,6 miliardy. Od svého spuštění v prosinci 2016 přinesla EET podle aktuálních informací navíc do veřejných rozpočtů zhruba deset miliard korun. V případě pouze daně z přidané hodnoty to bylo loni zhruba 4,7 miliardy, vyplývá z údajů ministerstva. Na DPH loni veřejné rozpočty získaly celkem 381,7 miliardy.

Někteří poslanci ale poukazovali na stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok, ve kterém se úřad pozastavil nad nejednotnými odhady o dopadech kontrolního hlášení a EET na výběr DPH. „Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat,“ uvedl NKÚ. Například v materiálu ke státnímu rozpočtu na rok 2017 odhadlo Ministerstvo financí přínos EET na tři miliardy, ale v důvodové zprávě k zákonu o EET na 5,5 miliardy. Ministryně Schillerová dnes poslancům řekla, že ministerstvo kontrolnímu úřadu svoji metodiku vysvětlilo.