Zákon má stanovit požadavky na realitní makléře a podmínky jejich činnosti. Nová pravidla mají podle dřívějšího vyjádření ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) ochránit zájemce o pořízení nemovitostí a kultivovat makléřský trh. Norma má podle Dostálové mimo jiné zamezit tomu, aby si makléř nárokoval provizi od prodejce i kupujícího.

Předmětem sporu se stala možnost úschovy peněz na pořízení nemovitosti u realitních makléřů, což by byla legalizace současného stavu. Podle kritiků by ale úschova měla být zachována jen u notářů, advokátů a bank. Jakub Michálek (Piráti) to ale označil za „cechovský návrh“, který by zbytečně omezil podnikání.

Helena Válková s Taťánou Malou (obě ANO) navrhovaly úschovu peněz u realitních makléřů umožnit, ale podrobit kontrole Ministerstvem spravedlnosti. Podle Jana Chvojky (ČSSD) ale z toho ministerstvo není nadšené, neboť by na kontrolu muselo vyčlenit desítky lidí. Ve hře je tak varianta, podle níž by úschova byla možná, ale peníze by bylo možné použít jen v souladu s realitní smlouvou.

Předloha upravuje i náležitosti zprostředkovatelské smlouvy, která bude muset být výhradně písemná a nebude klienta zavazovat k pořízení či prodeji nemovitosti. Makléři budou muset podle předlohy sdělit zájemci závady nemovitosti, což ale podle kritiků není v praxi splnitelné. Spory se vedly i o požadavky na kvalifikaci makléřů, kteří by museli mít buď odborné vysokoškolské vzdělání, nebo alespoň středoškolské vzdělání s maturitou a tři roky praxe. Podle kritiků to nezaručí, že makléři budou schopní a poctiví.

V Česku bylo podle údajů Českého statistického úřadu ke konci loňského roku 14 602 podnikatelských subjektů, které se hlásily ke zprostředkovatelské činnosti. Na jednoho makléře tak připadá asi 720 obyvatel, což je nejméně v Evropě. V Německu, které je v tomto žebříčku evropských zemí na posledním místě, je počet obyvatel na makléře desetkrát vyšší.