Podle Sobotky se stát nemusí uchylovat ke změnám daňových sazeb, pokud bude rychle zavedena elektronická evidence tržeb, elektronické výkaznictví daně z přidané hodnoty a přenesení důkazního břemena u podezřelého nabytí majetku. „Čili teď bude hodně záležet na aktivitě Ministerstva financí,“ podotkl premiér.

Zmínil také, že jednotliví ministři postupně zavádějí úsporná opatření v oblasti provozních výdajů a snaží se zbavit nevýhodných smluv. Celkovou výši úspor, která se dá takto dosáhnout, ale Sobotka odhaduje na řádově stovky milionů. Na námitku novináře, že před časem lidé slyšeli sliby o úsporách v řádu desítek miliard, nakonec Sobotka nevyloučil, že by úspory mohly být i vyšší. Vláda ale kvůli nim nechce zastavit stavby silnic, ale využívat elektronické aukce a centrální tržiště, což by mělo provoz státu zlevnit.

Hlavní rozpor ohledně podoby služebního zákona je podle premiéra v tom, že ČSSD se snaží hájit maximální míru nezávislosti státní správy. „Úplně v tom nenacházíme porozumění s naším koaličním partnerem ANO, které navrhuje posílit pravomoci ministrů při jmenování státních tajemníků nebo odborných náměstků na ministerstvech,“ upozornil Sobotka.

Nechávat platy ústavních činitelů stále beze změny není dobré řešení

S Babišovým hnutím se sociální demokraté zatím neshodnou ani na dalším vývoji platů ústavních činitelů. Shoda je sice v tom, že jejich růst o 26 % v příštím roce je nepřijatelný. Ale zatímco premiér vidí řešení v tom, zvýšit je o jedno procento, což by prý byl kompromis průchodný i v Parlamentu, ministr financí Andrej Babiš (ANO) je nechce zvyšovat vůbec. S tím ale Sobotka nesouhlasí: „Nemyslím si, že nechávat je zmrazené donekonečna je dobré řešení, protože za rok, dva se tento problém objeví znovu. Zvýšení o procento je symbolická záležitost, která nezasáhne státní rozpočet,“ argumentuje premiér.

V rozhovoru také uvedl, že zatím neplánuje žádné změny ve vládě, byť drobné výhrady k práci některých ministrů má. Jejich jména ale uvést nechtěl s tím, že „teď není důvod je říkat“.