Dotace na sociální služby postupně klesaly. Letos na ně Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo původně jen 6,05 miliardy korun. Další zhruba půl miliardy musela pak vláda do systému nasypat, jinak by se nabídka péče musela omezit.

"Pro příští rok to fakticky znamená o 600 milionů korun víc než letos po navýšení částky. Nebudeme tak zase muset vyčíslovat, kolik provozovatelů a služeb je kvůli podfinancování ohroženo. Systém se bude moci stabilizovat a částečně i rozvíjet," řekl ČTK šéf Asociace poskytovatelů sociálních služeb Horecký.

Připustil, že by se mohly zvednout i mzdy pracovníků v sociálních službách. O to léta usilují odbory. I když jim politici úpravu tarifů několikrát slíbili, nakonec ji neprovedli. Podle Horeckého by prostředky mohly stačit, kdyby požadavky na růst příjmů nebyly přehnané. Mzdy by se tak mohly například upravit od pololetí o tři procenta, míní Horecký.

V roce 2008 činily dotace 8,2 miliardy korun, v roce 2009 pak 7,4 miliardy, o rok později 6,8 miliardy a předloni 6,2 miliardy korun. Postupně se snižovaly kvůli úsporným škrtům. Poskytovatelé pak každoročně na jaře hrozili tím, že řadu služeb budou muset zrušit a část zaměstnanců propustit, pokud nedostanou přidáno. Resort a vláda tak v posledních letech musely vždy peníze nakonec přilít.

Letos sněmovní sociální výbor doporučoval do systému poslat víc financí rovnou. Navrhoval navýšení původních zhruba šesti miliard o 1,27 miliardy. Dolní komora s tím souhlasila. Zhruba 700 milionů se přesune z peněz na důchody, dalších téměř 568 milionů pak z nemocenského pojištění.

Zatímco dotace na sociální služby klesaly, výdaje na příspěvky na péči pro seniory a postižené postupně rostou. Loni na ně stát vydal 18,39 miliardy. Letos se počítá s 20,49 miliardy. V příštím roce by to podle dnes přijatého rozpočtu mělo být 20,69 miliardy, tedy o 200 milionů víc. Podle zjištění výzkumného ústavu práce si ale dvě třetiny příjemců za dávku žádnou službu nepořizují.