Institut Tonyho Blaira ve své zprávě „Klimatický paradox: Proč potřebujeme resetovat opatření proti změně klimatu“ uvádí, že současná debata o změně klimatu je poznamenána iracionalitou a oslabuje tím tak veřejnou podporu klimatické politiky.
Přestože většina lidí uznává, že změna klimatu je způsobena lidskou činností, mají pocit, že navrhovaná řešení nejsou racionální ani spravedlivá. „Politiky průmyslu pro čisté nulové emise kdysi považované za cestu k ekonomické transformaci, jsou stále častěji považovány za nedostupné, neúčinné nebo politicky toxické,“ uvádí se ve zprávě institutu.
Ve vyspělých zemích „voliči mají pocit, že se po nich žádá, aby se finančně uskromnili a změnili životní styl, i když vědí, že jejich vliv na globální emise je minimální“. Naopak rozvojové země nesouhlasí s tím, že je jim bráněno v energetickém rozvoji jen proto, že jejich investice nejsou „zelené“, a oprávněně tvrdí, že mají stejné právo na rozvoj jako Západ v minulosti.
„Političtí představitelé většinou vědí, že debata se stala iracionální. Ale bojí se to říci, protože se obávají, že budou obviněni z toho, že jsou ‚popírači klimatu‘, uvádí bývalý labouristický premiér Spojeného království, Tony Blair, s upozorněním, že je třeba posunout klimatické hnutí od protestu k pragmatické politice.
Blair tvrdí, že současný politický přístup ke klimatické změně je v rozporu s řadou zásadních faktů. Přestože došlo k výraznému rozvoji obnovitelných zdrojů a elektrická vozidla zaznamenala rychlý růst, celosvětová výroba a poptávka po fosilních palivech se zvyšuje a dále se bude zvyšovat minimálně do roku 2030.
Blair konkrétně poukazuje na to, že Čína v roce 2024 zahájila výstavbu nových uhelných elektráren s kapacitou 95 gigawattů – téměř stejně jako celý současný uhelný výkon v Evropě. Indie zase překročila hranici 1 miliardy tun vytěženého uhlí za rok.
Letecká doprava by se měla v příštích 20 letech zdvojnásobit a urbanizace by měla do roku 2050 vyvolat nárůst poptávky po oceli o 40 % a po cementu o 50 %, tedy nárůst poptávky po materiálech s vysokou emisní náročností.
Vzhledem k těmto skutečnostem je podle Tonyho Blaira „jakákoli strategie založená na rychlém ‚vyřazení‘ fosilních paliv nebo omezení jejich spotřeby strategií odsouzenou k neúspěchu“.
Blair poukazuje na to, že uznání současných klimatických a energetických trendů neznamená popírání změny klimatu ani zlehčování její závažnosti. Je ovšem třeba změnit zaměření politik – pokud nové technologie nebudou cenově konkurenceschopné, svět si zvolí levnější, emisně náročné varianty. Zpráva jeho institutu proto vyzývá k větší podpoře technologií na zachycování uhlíku.
„V současné době není zachycování uhlíku komerčně životaschopné, přestože je technologicky proveditelné, ale politika, finance a inovace by to mohly změnit. Opovrhování touto technologií ve prospěch puristického řešení spočívajícího v zastavení výroby fosilních paliv je zcela mylné,“ tvrdí Blair s tím, že jaderná energie bude nezbytnou součástí řešení klimatické krize. Odmítání jaderné energie vedl svět dle Tonyho Blaira k „hrubé politické chybě, kdy se k ní mnoho zemí stavělo zády“.
V neposlední řadě Blair tvrdí, že globální instituce, jako je COP a OSN, nedosáhly dostatečného pokroku v zastavení změny klimatu. Volá proto po novém mezinárodním procesu, v němž by státy spolupracovaly na praktických technologických řešeních – zejména v oblasti alternativních paliv, zachycování uhlíku, výzkumu a inovacích.
Předseda strany Reform UK, Nigel Farage, zprávu Tonyho Blaira považuje za úspěch. „Dokonce i Tony Blair nyní říká, že snaha o nulovou spotřebu se stala ‚iracionální‘ a ‚hysterickou‘. Vyhráváme spor!“ napsal na X.
Even Tony Blair now says the push for Net Zero has become 'irrational' and 'hysterical'.
— Nigel Farage MP (@Nigel_Farage) April 29, 2025
We are winning the argument!
Tiskový mluvčí současného britského premiéra Keira Starmaera nicméně trvá na tom, že přístup současné vlády ke změnám klimatu má minimální dopady na život lidí. „Čisté nuly dosáhneme způsobem, který bude šetrně zasahovat do života lidí, nikoli tím, že jim budeme říkat, jak mají žít nebo se chovat,“ řekl reportérům tiskový mluvčí, cituje BBC. „Čistá nula je ekonomickou příležitostí 21. století, která má potenciál znovu oživit naše průmyslová srdce, vytvořit dobrá pracovní místa pro budoucnost a dlouhodobě snížit účty.“
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Kratochvílová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.