„Začíná být jasné, že syrský režim nikam nezmizí,“ začíná svůj článek reportér Tharoor. Podle něj i navzdory dlouhotrvající občanské válce, milionům uprchlíků, vylidněným městům a použití chemických zbraní zůstává prezident Bašár Asad ve své funkci. Připomíná, že Asadovy vládní jednotky minulý týden oznámily, že veškerá předměstí hlavního města Damašku byla osvobozena od teroristů a opozičních jednotek a jsou nyní pod plnou vládní kontrolou.

„Tím byla zakončena kulminující systematická a brutální ofenziva proti pozicím rebelů okolo hlavního města,“ píše Tharoor. Nedávno padla také enkláva Jaysh al-Islam dalších povstalců ve Východní Ghútě, která pět let odolávala útokům vládních sil. „Jak informují mí kolegové, opoziční državy jsou nyní omezeny na provincii Idlíb na severu a provincii Daráá u hranic s Jordánskem. Syrský režim přeskupuje síly, aby udeřil i na tato místa, zatímco analytici varují před hrozbou dalšího utrpení civilních obyvatel. Minulý týden vládní letky shazovaly nad provincií Daráá letáky přesvědčující rebely, aby se vzdali,“ vysvětluje Tharoor. Podle letáků prý rebelům zbývají dvě možnosti – vzdát se, nebo zemřít.

Tharoor připomíná, že Asad momentálně kontroluje všechna tři důležitá metropolitní centra: Damašek, Homs a Aleppo. Tharoorova kolegyně Louisa Loveluck z deníku Washington Post popsala, jak Asad horečně obnovuje dálnici, která tato města propojuje. Dopravní tepna je klíčová pro přesun vládních jednotek na frontové linie. Vše podle Tharoora nasvědčuje tomu, že se chystá konečné rozdrcení rebelů.

Yezid Sayigh z Carnegie Middle Eastern Center v libanonském Bejrútu říká: „Syrský režim není silný, ale je bez pochybností, že se chystá zabrat zbylé části Sýrie až do míst, kde bude sousedit s frontovými jednotkami ostatních regionálních hráčů.“ Aktuální vývoj války by se pro syrský režim mohl stát způsobem, jak v zemi skrze její kontrolu dosáhnout míru.

„Nikdo by neměl být vyveden z míry Asadovou neutuchající touhou udržet se u moci,“ píše Tharoor. Článek poté připomíná, že syrský režim přežil i nejtěžší chvíle, kdy to vypadalo, že padne. Jednou z nich byl bombový útok z roku 2012, který v Damašku usmrtil hned několik vysoce postavených členů vlády. V roce 2015 to po sérii těžkých vojenských porážek včetně pádu historického města Palmýra pro změnu už vypadalo, že režim je na smrtelné posteli. Asad přežil dokonce i program CIA, která vyzbrojovala „umírněné“ rebely.

Tharoor se domnívá, že Asadovi hraje do karet i vývoj situace v regionu. Složitost války, ve které proti sobě bojuje mnoho vzájemně propletených frakcí, snižuje chuť Západu odstranit Asada vojenskou cestou. Prezident USA Donald Trump sice vyjádřil vůli sesadit Asada ze syrského trůnu, prioritnější je pro něj ale likvidace Islámského státu a omezení íránského vlivu v regionu. Také jeden z nejvehementnějších kritiků Bašára Asada, turecký prezident Erdogan, zmírnil svou rétoriku vůči syrské vládě.

Nyní je podle Tharoora důležité sledovat vývoj kolem Ruska. Vstup Kremlu do války udržel Asada při životě. Nyní se prý Rusko bude snažit konsolidovat své pozice v regionu na úkor Íránu, který Asadovi poskytuje pozemní vojenskou podporu. „Pokud jsou izraelské zprávy z místa přesné, Rusku se tento cíl daří naplňovat,“ píše Tharoor. Izraelská média spekulují o tom, že Rusko podepsalo s Izraelem dohodu, která má vynutit odchod proíránských milic od hranic s Izraelem a vytvořit podmínky pro budoucí úplný odchod Íránem podporovaných skupin ze Sýrie. Výměnou za to údajně nebude nikdo Asadovi bránit v znovuobsazení provincie Daráá.

„Asad v tuto chvíli nevypadá příliš znepokojeně. Zatímco upevňuje svou kontrolu nad Sýrií, daří se mu také ničit nové pokusy mezinárodní komunity o politické řešení situace. S tím, jak se na obzor dostává otázka rekonstrukce válkou zničené Sýrie, analytici se obávají, že režim navrátivším uprchlíkům zkomplikuje zpětné získávání jejich majetku, který může být státem zkonfiskován a rozdělen mezi věrné,“ obává se Tharoor a závěrem připomíná, že Sýrie minulý týden odmítla ruský návrh na částečnou decentralizaci moci v zemi.