Jednak podnikatel Buráň nevzdává svou snahu prokázat svou verzi příběhu, a jednak mají soudy posoudit také to, jestli má Novotný od Buráně získat stovky milionů korun. Ty mu má totiž dlužit na základě dokumentů, které měl Buráň podepsat právě v okamžiku, kdy byl podle svých slov unesen a k podpisu smluvních dodatků donucen.

Soudci tak mají na stole velmi složitou kauzu, do které se snažil při červnovém státní vnést trochu víc světla Michal Šafář, který byl předsedou představenstva firmy, jež vlastnila hazardní firmy, ta byla právě zárodkem dlouhotrvajících sporů mezi Buráněm a Novotným.

Šafář ve svém svědectví uvedl, že Buráň měl od roku 2010 několik smluv, na základě kterých měl odkoupit Novotného podíl a které zahrnovaly pravidelné splátky jeho společníkovi. Tyto splátky byly plněny až do července 2012, kdy kvůli novým daňovým zákonům dopadajícím na hazard v České republice a zhoršenému cash flow došlo k problémům s jejich vyplácením. „Smlouvy obsahovaly klauzuli, že pokud dojde ke snížení ziskovosti nebo ke změnám v legislativě, má Pavel Buráň oslovit Jaroslava Novotného a dohodnout nové podmínky,“ vysvětlil Šafář, podle kterého tak Buráň skutečně udělal a snažil se dojednat snížení splátek. Hospodářský výsledek firmy totiž klesl z 260 milionů v roce 2011 na 81 milionů v roce 2012.

Podle Šafáře v listopadu 2012 advokát Jaroslava Novotného navrhl jednání o snížení splátek za podmínky zajištění pohledávek a dohody, kterou by nebylo možné měnit. „Chtěli zajištění směnkami a nemovitostmi, a aby Buráň k těmto závazkům přistoupil jako fyzická osoba, což odmítl, protože závazek je navázaný na firmu a její výkonnost,“ zdůraznil Šafář, podle kterého si Jaroslav Novotný dokonce vzal po vypovězení smluv v roce 2013 nějaké peníze přímo z firemní pokladny bez vědomí většinového majitele Pavla Buráně.

„Nová smlouva z ledna 2013 výslovně zmínila, že pan Novotný akceptuje odstoupení od původních smluv tím, že Buráň umožnil Novotnému návrat do společností. Později po neshodách byl Pavel Buráň ochoten vyplatit zbývající peníze, ale za podmínky snížení splátek. Domluvil se s Novotným právě přes Šafáře na postupu, nabídnul mu 150 milionů s tím, že by Buráňovi zůstala firma a tím by se podnikatelé rozešli. Anebo to samé navrhl Buráň Novotnému, tedy aby byl za stejných podmínek vyplacen. Pokud by to Jaroslav Novotný neakceptoval, tak by Buráň dostal také tu samou částku a firma by zůstala Novotnému,“ popsal svědek Šafář.

Šafář také uvedl, že při zkoumání dokumentů zjistil, že dodatek ke smlouvě, který měl být podepsán Buráněm v době, kdy byl podle svých slov unesen, nemohl být podepsán v uvedeném datu. „Dodatek nemohl být podepsán 29. ledna 2013, protože smlouva vznikla až 30. ledna 2013,“ vysvětlil Šafář, čímž zpochybnil platnost některých dokumentů předložených žalobou.

Svědek rovněž zmínil pokusy Jaroslava Novotného poslat firmu do likvidace. A zároveň potvrdil, že dokumenty, jimiž se Novotný ohání, by byly ekonomickou sebevraždou Pavla Buráně a že je přesvědčen o tom, že je podepsal při jeho únosu 7. října 2014.