„V této konkrétní kauze, pokud si vezmeme pana Smetku, tak toho mně rozhodně líto není,“ odpověděl Kydalka na dotaz, zda mu bývá odsouzených, tedy i vinných, někdy líto. Zároveň připustil, že z hlediska lidského jsou samozřejmě poškození oběťmi trestné činnosti. „Byla to svým způsobem velká tragedie pro ty lidi, připustil. Lidská stránka je jedna věc, řekl, a právní stránka je věc druhá. Člověk musí pochopit, že lidé jsou rozladěni. „Z některých symptomů věděli, jak to dopadne,“ zároveň připomněl, s tím, že na základě dokazování museli předpokládat, že to nebude jednoduché. „Ta kauza měla svůj vývoj,“ řekl a připomněl ve zkratce vývoj od roku 1993.

Prezident republiky v této záležitosti hovoří o nekvalitě a nelidskosti soudu. „Pro někoho nelidské, chápu těch šedesát poškozených rodin, ale třeba pro zbytek poškozených rodin je to rozhodnutím, které jim dává nějakou naději, že možná ještě nějaké odškodnění bude,“ argumentuje. „Ano, může se to tak zdát, ale máme tady právní řád, a ten platí pro všechny,“ připustil a dodal, že prezident Miloš Zeman z hlediska svých pravomocí vůči Nejvyššímu soudu v kauze nic udělat nemůže. „Máme tady rozdělené pravomoci,“ uvedl a připomněl moc zákonodárnou, moc výkonnou a moc soudní.  

Zmínil, že Zemanův poradce Šlouf si navíc v 90. letech chodil do H-Systemu každý měsíc pro peníze. Podle samotného Šloufa to bylo za to, že propaguje H-System. „Když jsem ho konfrontoval s těmi osmi tisíci korun, tak už začal rudnout a měli jsme trochu obavy, jestli nebudeme muset volat rychlou záchrannou pomoc,“ vysvětlil Kydalka proces konfrontace Šloufa s faktem, že mají k dispozici výplatnice. 

Petr Smetka a ostatní se také podle Kydalky zaštitovali tím, že celý projekt měl podporu státu. Nad tím se ale soudce podivuje. „Ta nebyla žádná, nikde nic takového neexistovalo,“ řekl důrazně.