Násilí, které následně propuklo, obklopují hrozivé detaily. Jenom 32 mrtvých bylo nalezeno v samotné budově odborů, ve které propukl požár. Někteří lidé padli za oběť plamenům, jiní byli uškrceni, zastřeleni nebo ubiti k smrti. Minimálně v jednom případě pak došlo ke znásilnění. Jednou z obětí se podle některých informací stala i těhotná žena. Z budovy měla zaznívat i střelba.  

Pietní akci na připomenutí obětí „Oděského masakru“ po čtyřech letech na Václavské náměstí svolala iniciativa Ne Základnám, kdysi dávno známá svou iniciativou proti vybudování amerického radaru v Brdech. Podpořila ji ale řada dalších sdružení.

"Nechceme fašismus v Evropě" (Foto: Jonáš Kříž) 

Jedním z těch s kontroverznější pověstí, které bylo vidět, byl například Komunistický svaz mládeže. Ten byl v minulosti rozpuštěn, přičemž bylo soudem následně jeho rozpuštění zrušeno. Ovšem bylo trochu zvláštní pozorovat rudý prapor komunistických mládežníků se srpem a kladivem na akci, na níž se varovalo před ukrajinskými nacionalistickými a fašistickými bojůvkami.

„Soudruzi, komsomolci“

Pomyslnou korunu všemu nasadil dřívější šéf této organizace Milan Krajča (člen KSČM), který řečnil o fašismu na Ukrajině, zatímco promlouval k publiku, jež oslovoval „komsomolci“ a „soudruzi“. Krajča se akce zúčastnil za České mírové hnutí. Krajča je mimo jiné známý i tím, že spolu s dalším komunistou Lukášem Vrobelem na Žižkově pořádá nekritické besedy na téma KLDR. Kromě toho Krajča kandidoval v posledních sněmovních volbách za KSČM neúspěšně do Poslanecké sněmovny

Tento pán si přinesl ceduli (Foto: Jonáš Kříž) 

S pojmem fašismu se na pietní akci nešetřilo. Ostatně v poslední době s tímto pojmem operuje kdekdo. Někteří jím například označují protimigrační a konzervativní politické síly. Jiní pak termín explicitně používají k označení ultrapravicových a nacionálních hnutí na současné válkou zmítané Ukrajině, které se hlásí k odkazu ukrajinského nacionalisty Stěpana Bandery. Bandera je kontroverzní osobností. Pro jedné je hrdinou, pro druhé válečným zločincem, který se ve snaze o samostatný ukrajinský stát spřáhl s Hitlerem. Banderovci měli nicméně na Ukrajině na svědomí řadu obrovských, etnických masakrů. Hromadně zabíjeli například Poláky.  

Skála: Je to jako ve Španělsku 30. let

Ač byla akce koncipována zřejmě jako apolitická, objektem masakru se přišel poklonit i místopředseda KSČM Josef Skála. Ten přirovnal situaci na současné Ukrajině ke Španělské občanské válce ve třicátých letech. V té proti sobě stáli na jedné straně fašistické síly generála Franka a na druhé straně Sovětským svazem podporování levicoví republikáni.

Komsomolec made in Czech Republic?? (Foto: Jonáš Kříž)

Španělsko tak bylo de facto prostorem, kde proti sobě v tzv. proxy konfliktu (tedy konfliktu vedeném skrze prostředníka) stanuly SSSR, Západ a hitlerovské Německo. Během této války docházelo k mnoha zvěrstvům na obou stranách, která pro mnoho Španělů představují bolestivé téma až do dnešních dob. Možná právě zde lze analogii s ukrajinským konfliktem, který jde napříč rodinami, regiony, vidět.   

Spisovatelka Lenka Procházková  (Foto: Jonáš Kříž) 

„Uzavřeli je v tom domě, podpálili je tam, upálili a některé dokonce zmrzačili,“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz na místě Josef Skála. „Existuje o tom drastická fotodokumentace. Jestli někdo nenechá vyšetřit viníky, tak je komplicem spřežencem těch zločinů,“ dodal.

Komunista Skála se dle svých slov přišel "poklonit" obětem (Foto: Jonáš Kříž) 

Na místě byl i bývalý velvyslanec v Rusku a diplomat Jaroslav Bašta. „Myslím si, že jsou zločiny, které by neměly být zapomenuty a těch dvaapadesát mrtvých, nebo ještě více, kteří tam jsou, ještě nedosáhli spravedlnosti,“ sdělil k důvodům, proč přišel, Jaroslav Bašta ParlamentnímListům.cz. „Když to nebudeme připomínat, tak se může rozeběhnout podobná věc i jinde,“ upřesnil své obavy. 

„Jestliže čtyři roky neproběhlo řádné vyšetřování, tak je jednoznačné, že není vůle to vyšetřit. A jestliže není vůle to vyšetřit, tak je jasné, kdo to byl,“ sdělil Bašta k tomu, co si myslí o tom, kdo v Domě odborů v Oděse před čtyřmi lety vraždil.  

Na akci vystoupila i spisovatelka Lenka Procházková. Poukázala na to, že zločin v Oděsed dosud nebyl uspokojivě vyšetřen. Pachatelé tak běhají na svobodě. Jak poznamenala, Ruská federace několikrát vznesla na půdě Rady bezpečnosti OSN požadavek na to, aby byly okolnosti masakru v Oděse vysvětleny. Tento návrh byl nicméně opakovaně vetován ze strany USA a Velké Británie, uvedla Procházková. 

Jaroslav Bašta (Foto: Jonáš Kříž)