„Charakteristickým znakem politiky proti pandemii covid-19 bylo selhání politických vůdců a odborníků v předvídání nezamýšlených důsledků svých činů,“ píše Ladapo a dodává: „Uzavření ekonomiky, které vyvolalo enormní nezaměstnanost a vyšší užívání alkoholu a drog, až po zavírání škol, které prohlubuje rozdíly ve vzdělání mezi bohatými a chudými rodinami. Povinné roušky mohou mít také nezamýšlené důsledky, které převažují nad výhodami.“

Právě o rouškách a jejich efektivitě se lékař rozepsal šířeji. Na některé výzkumy se podle něj nelze vůbec spolehnout: „Veřejnost předpokládá, že výzkum prováděný od začátku pandemie podporuje nošení roušek. Politici a média poukazují na nekvalitní důkazy, jako je studie zaměřující se na kadeřníky pozitivní na covid-19 v Missouri nebo na nákazu na letním táboře v Georgii. Tyto jednotlivosti, i když jsou cenné, nám neříkají nic o zkušenostech jiných kadeřníků nebo jiných letních táborů, které přijaly podobné nebo odlišné postupy. Dalšími nekvalitními důkazy jsou třeba videa kapiček šířících se vzduchem, když lidé mluví, je to dobře míněný výzkum, který ale vyvolal obavy z pravidelných lidských interakcí.“

Profesor Ladapo odmítá, že by existoval nějaký zásadní vztah mezi nošením roušek a šíření nákazy. „Dosud nejkvalitnějšími důkazy jsou spíše studie, jako jsou ty, které byly zveřejněny v červnu na serveru Health affairs a které zjistily, že americké státy zavádějící povinné roušky měly 2% snížení tempa růstu covidu ve srovnání se státy bez povinných roušek. Protože šíření viru je exponenciální, může se mírná redukce v průběhu času promítnout do velkých rozdílů. Ale tyto posuny trajektorie se liší od představy, že zavádění roušek ukončí pandemii. Na základě důkazů z celého světa by mělo být jasné, že roušky virus nezlikvidují.“