V Zakarpatí se v posledních dnech rozhořel "separatistický skandál“. O víkendu se údajně v Mukačevu sešel "sjezd“ Rusínů, kteří po Kyjevu požadují uznání nejen své specifické národnosti, ale i autonomie celé oblasti. Ta byla před druhou světovou válkou pod označením Zakarpatská Rus součástí Československa. "S ohledem na události na jihovýchodě Ukrajiny požadujeme pro region autonomní status,“ řekl stanici Vesti lídr zakarpatských separatistů Petr Hecko.

Podle Spencerové ale velká jednota v rusínském hnutí nepanuje. Svědčí o tom například to, že šéf národní rady Rusínů Zakarpatí Jevheny Župan popřel nejen požadavek na autonomii, ale i konání sjezdu jako takového.

"Podle dostupných informací se však představitelé několika rusínských organizací a spolků – prý zastupujících na 40 tisíc členů – na jednání v Mukačevu shodli, že jejich hlavním cílem je donutit Kyjev, aby uznal výsledky referenda, v němž se v roce 1991 asi 80 procent obyvatel oblasti vyslovilo pro autonomii,“ píše Spencerová.

Připomíná, že OSN už v roce 2006 marně vyzvala Kyjev, aby Rusínům oficiálně přiznal statut národnostní menšiny a s tím související práva, tedy mimo jiné možnost užívání jazyka ve školách či médiích.

Jenže pod stejně zaměřenou rusínskou peticí adresovanou kyjevskému parlamentu je dnes pouhých asi deset tisíc podpisů.