"Rozlícená čtyřnohá stvoření řítící se na obranu svých rajónů nejsou jen hrdinové filmových komedií, ale představují pro pošťáky skutečné riziko povolání. Obrana spočívá v tom, že uděláte razantní krok dopředu a strčíte rozdivočelému psu do tlamy poštovní kabelu," vysvětluje Špidla ve své knize "Kávu ne, radši infuzi", jak se zvířetem řádně zatočit.

Techniku obrany proti rozezlenému nejlepšímu příteli člověka se dozvěděl při instruktáži v sedmdesátých letech. To totiž pracoval jako pošťák na Jindřichohradecku. Prý pokud je ale pes skutečně výrazně agresivní, podle poštovního zákona nemusí pošťák do domu jeho pána doručovat vůbec.

Každému hrozí v práci nebezpečí

Úsměvná historka s obrannou taktikou předchází ve Špidlově knize kapitole o pracovních úrazech. "Každé povolání s sebou nese nějaká rizika. Kadeřnicím hrozí alergie kvůli chemikáliím, stavbařům pády, servírkám a číšníkům v kuřáckých restauracích rakovina plic, kuchařům a kuchařkám popáleniny," uvádí příklady.