Ruské síly vedle útoku v Charkovské oblasti dál útočí i na strategicky položené město Chasiv Jar. Podle washingtonského Institutu po studium války (ISW) sází na roztažení a tím i oslabení ukrajinské obrany.

Ukrajinský generální štáb oznámil, že ruské síly provedly 18. května ve stejné oblasti posílený mechanizovaný útok velikosti čety. Geolokalizované záběry zveřejněné 17. května podle institutu ukazují, že ruské síly útočí s nejméně sedmi obrněnými vozidly poblíž Ivanivske (východně od Chasiv Jar). Ukrajinský generální štáb konstatoval, že ruské síly hojně využívají obrněná vozidla v oblasti Chasiv Jar. A Zelenskyj poděkoval ukrajinským silám poblíž Chasiv Jar za zničení nejméně 20 ruských obrněných vozidel (pravděpodobně za poslední den).

Rusové útoky na Chasiv Jar zesilují od 4. dubna a podle ISW lze očekávat, že operace v této oblasti ještě zesílí. Rusové prý doufají v to, že Ukrajinci nasadí do boje své rezervy, které budou u Charkovači u Chasiv Jar zničeny. A chtějí to stihnout, než na Ukrajinu dorazí americká vojenská pomoc. Ta by mohla dorazit prý někdy v červnu nebo v červenci.

„Ruské obsazení Chasiv Jar by bylo operačně významné, protože by poskytlo ruským silám příznivé pozice pro zahájení následných útočných operací proti Kostjantynivce a Družkivce, městům, která tvoří jižní část ukrajinského obranného pásu, který je páteří ukrajinské obrany Doněcké oblasti,“ upozornil institut.

Podle ISW mají u hranic s Ukrajinou připraveny určité rezervy o síle asi 2 tisíc mužů. Ukrajinci však tvrdí, že už se jim daří ruské útoky oslabovat a že způsobují protivníkovi nemalé ztráty. Zástupce náčelníka ukrajinského hlavního ředitelství vojenské rozvědky (GUR) generálmajor Vadym Skibitskyj nedávno oznámil, že ruské síly mají v pohraniční oblasti Kursk, Brjansk a Belgorod rozmístěno zhruba 35 tisíc příslušníků. A Ukrajinci předpokládají, že hodlají vytvořit uskupení o síle až 75 tisíc mužů.

V tuto chvíli se prý Rusové snaží dobýt Vovčansk a odříznout Ukrajince ve městě a okolí, ale Zelenskyj žádá západní partnery, aby pomohli posílit obranu Charkova.

„Zelenskyj konstatoval, že ukrajinské síly mají pouze 25 % protivzdušné obrany, kterou Ukrajina potřebuje k obraně proti ruským úderům, a vyzval západní země, aby vyslaly dvě baterie Patriot, které by Ukrajina konkrétně rozmístila do Charkovské oblasti, jako demonstraci síly proti ruské ofenzívě,“ uvedl ISW.

Zelenskyj uvedl, že Ukrajina bude potřebovat asi 120 až 130 F-16 nebo jiných vyspělých stíhacích letounů, aby dosáhla vzdušné parity s Ruskem. Prezident upozornil, že největší výhodou Ruska je omezení Ukrajiny k používání zbraní dodaných Západem k úderům na vojenské cíle v Rusku. Ukrajinští představitelé údajně požádali americkou prezidentskou administrativu, aby zmírnila omezení používání zbraní dodaných USA k úderům na vojenské cíle v Rusku.

The New York Times (NYT) a Wall Street Journal (WSJ) informovaly 17. května s odvoláním na ukrajinské a americké úředníky, že Ukrajina žádost podala během minulého týdne. NYT a WSJ uvedly, že Ukrajina také požádala o dodatečnou pomoc při zaměřování vojenských cílů v Rusku a bývalí ukrajinští vojenští představitelé údajně řekli NYT, že pomoc při zaměřování umožní ukrajinským silám přesněji plánovat útoky dronů a raket s ohledem na požadavky na podrobnější terén.

„Ukrajina požádala Bidenovu administrativu, aby poskytla více informací o pozici ruských sil a vojenských cílů uvnitř Ruska. … Skupina členů ukrajinského parlamentu se také setkala s členy Kongresu ve Washingtonu, aby se zasadila o to, aby Spojené státy umožnily Kyjevu používat americké zbraně v Rusku. … Představitelé Bílého domu však uvedli, že dlouhodobá politika administrativy zůstala nezměněna: Spojené státy nepodněcují ani neumožňují útoky uvnitř Ruska. Američtí představitelé ve snaze vyhnout se eskalaci války trvají na tom, že nechtějí, že by se americké zbraně používaly při přeshraničních útocích, ani aby se jejich zpravodajské zprávy používaly k cílení na místa v Rusku,“ napsal server deníku NYT.

Podle ISW tato politika umožňuje ruským silám dál decimovat Charkovskou oblast. Zelenskyj dal najevo, že Ukrajina musí důsledně rotovat jednotky na frontě a v zázemí, což podle jeho názoru uchová morálku i sílu ozbrojených sil a umožní Ukrajině odolat ruské invazi.

The New York Times dále upozornil, že USA poskytují Ukrajině určité informace o ruských silách v Rusku, například o jednotkách, které se shromažďují k potenciálním útokům. Ukrajina má také přístup ke komerčním satelitním snímkům, které jí umožňují vidět ruskou aktivitu na hlavních vojenských základnách.

Generál Charles Q. Brown Jr., předseda Sboru náčelníků štábů, řekl, že „Ukrajinci nás žádali o pomoc, aby mohli zasáhnout Rusko“, ale že žádost byla „široká“ a že nebyla „specifická jen na zbraně“.

Tváří v tvář rostoucím územním ziskům Ruska a „kritickému nedostatku vojáků“ na Ukrajině podle NYT zvažují spojenci NATO zahájení výcvikových misí na Ukrajině.

Místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv vyzval k tomu, aby „nárazníková zóna“ mezi Ruskem a Západem zahrnovala celou Ukrajinu.

Válku na Ukrajině pečlivě sledují i na Tchaj-wanu. Obávají se totiž, že pokud Rusové uspějí ve válce na Ukrajině, že Číňané se vrhnou na Tchaj-wan. Tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu po dvou letech stále míní, že budoucnost ostrova závisí na válce na Ukrajině. Úředníci z druhé strany věří, že Peking bude mít za cíl „sjednotit“ „obě Číny“ silou, pokud Rusko uspěje na Ukrajině. Na jeho slova upozornil server Kyiv Independent.

„Válka může někdy proběhnout velmi překvapivým způsobem a jsem si jistý, že Peking také plánuje překvapivý útok proti Tchaj-wanu,“ řekl ministr Wu. A že Tchaj-wan se připravuje na nejhorší možný scénář a proto hromadí zbraně a vyrábí vlastní drony. Chce Číně ukázat, že invaze nebude snadná. Peking i Tchaj-pej se učí z ruské války na Ukrajině. Jsou také velmi závislé na konečném výsledku a podporují různé strany.

Ministr Wu řekl, že mezinárodní reakce je klíčem k zabránění další expanzi od „autoritářských států“. Zdůraznil, že „pokud jim umožníme získat to, co chtějí, budou ty autoritářské státy jen hladové po dalších ziscích“. „Když se podíváte na ruskou operaci proti Ukrajině, ta nezačala v roce 2022 – začala v Gruzii (v roce 2008) a začala na Krymu (v roce 2014),“ řekl Wu. „A protože západní země tehdy nepomohly Ukrajině zastavit Rusko, byl (ruský prezident) Vladimir Putin povzbuzen, aby to udělal. A právě teď Evropa a hlavní demokracie po celém světě chápou, že pokud nezastavíme Rusko na Ukrajině, může to pokračovat.“

Wu varoval, že ohrožen je nejen Tchaj-wan, ale také sousední země – jako Filipíny, které podobně „trpí čínskými hrozbami a obtěžováním“. „Pokud nebudeme schopni zastavit Číňany na Tchaj-wanu, bude ohroženo mnoho dalších zemí,“ zmínil tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu.