„Pokud jde o konvenční zbraně, pak skutečně nevidím žádný důvod k limitům. Bez obrněné techniky, bezpilotních prostředků, dělostřelectva a raketových systémů delšího rozsahu, ale výhledově možná i bez nadzvukového letectva se Ukrajina opravdu s takto těžkým protivníkem nedokáže vypořádat,“ uvedl Pavel. V souvislosti s aktuální diskusí o možných dodávkách stíhaček F-16 na Ukrajinu tak souhlasil s postojem Polska, podle kterého tato věc dává smysl, pokud se na ní shodne celé NATO.

Jednašedesátiletý zvolený prezident ČR od svého sobotního vítězství nad expremiérem Andrejem Babišem poskytl rozhovory už několika zahraničním médiím včetně britské veřejnoprávní BBC a deníku Financial Times. Zahraniční novináři se Pavla ptají především na mezinárodní politiku a AFP nebyla v tomto směru výjimkou.

Pavel v rozhovoru zopakoval, že Ukrajina by se po skončení války a odchodu ruských vojsk měla stát členem NATO i EU. „Pak už to bude jen otázkou politické vůle, protože z hlediska shody v hodnotách, v dlouhodobých strategických zájmech a z hlediska technické interoperability mezi armádami NATO a Ukrajiny už Ukrajina splnila podmínky,“ řekl Pavel a k členství v NATO dodal, že „ukrajinská armáda bude s ohledem na probíhající konflikt tou nejzkušenější a nejpřipravenější armádou v Evropě“.

Konflikt na Ukrajině může podle Pavla skončit jedině tím, že Rusko opustí ukrajinské území, dojde k mírovým jednáním, nápravě škod a poté i k poválečné obnově země a „v rámci práva dojde i k vyšetření válečných zločinů“.

K fyzickému ukončení bojů mohou nicméně podle Pavla partneři Kyjeva přispět jen pokračováním vojenské pomoci a tím, že budou „velmi důslední v uplatňování sankcí proti Rusku“.

„Jedině takto soustředěným úsilím si Rusko může uvědomit, že jednalo v rozporu s normami a že v civilizovaném světě 21. století ani velká země jako Rusko nemůže ve svém konání ignorovat normy fungování světového společenství,“ dodal Pavel.