Ekonomka Hana Lipovská a moderátorka Jana Bobošiková mají za to, že před koronavirovou krizí fungovala česká ekonomika na drogách. Na drogách dotací. Úředník byl mocnější než dělník a kult mládí a pokroku zatlačil do pozadí skutečné hodnoty. Především lidskost.

13. března ekonomika z rozkazu vlády zamrzla a podle Lipovské a Bobošíkové se prakticky dostala do válečného stavu.

„Černému pátku třináctého předcházelo nezodpovědné spoléhání se na ‚ty druhé‘. Spoléhali jsme se na to, že se o nás postará stát – jenže jsme zároveň připustili, že stát zlenivěl, tučněl a slábl. Spoléhali jsme se na zahraniční investory – jenže ti zastavili výrobu mezi prvními. Spoléhali jsme se na zahraniční pracovníky – jenže ti se museli vrátit domů. Spoléhali jsme se na mezinárodní organizace – jenže ty nás jako vždy nechaly na holičkách. Den poté se musíme vrátit k odpovědnosti sami za sebe, za naše rodiny, obce, za naši zemi,“ napsaly Bobošíková s Lipovskou v komentáři pro server iDNES.cz.

A stejně jak se za druhé světové války přemýšlelo o tom, jak znovu postavit na nohy hospodářství až válka skončí, je podle obou dam již teď nutno přemýšlet o tom, jak ekonomiku probudit k životu po vítězství nad pandemií. V této nové situaci, která přijde, bychom ekonomiku měli podle Lipovské a Bobošíkové znovu postavit na opravdových hodnotách, a nikoli na drogách, jak tomu bylo před krizí.

Prý můžeme začít tím, že lidé, na které krize nedopadla, pomohou lidem, kteří se ze de na den ocitli bez práce. To se stalo např. číšníkům v restauracích nebo kadeřnicím. Podle obou dam jim bude možné pomoct provedením škrtů v některých oblastech státního rozpočtu tak, aby bylo onu pomoc z čeho platit.

Ale to není všechno.

„Krize odhalila pokřivenou kostru našeho hospodářství. Nechali jsme si vnutit přesvědčení, že růst mají především služby. Vyměnili jsme švadleny za manažery štěstí – a ocitli jsme se bez roušek. Den poté bude správný čas z vandru domů povolat strategickou výrobu, čas vrátit se od toxického tuku ekonomiky hnané terciárním sektorem a prázdným konzumem zpět ke kostem, šlachám a svalům zdravého průmyslu a zemědělství,“ vyjádřily své přesvědčení Bobošíková s Lipovskou.

Možná znovu objevíme kouzlo pěstování českých plodin, které bude možné koupit v obchodech, doma uvařit a zkonzumovat, a už nebudeme tolik sázet na exotické ovoce z dovozu a na luxusní restaurace.

„Zásadním krokem polistopadové transformace bylo rozbití nefungujících molochů chráněných centrálním plánem. Podobně transformace 2.0 musí přestat chránit a hýčkat nadnárodní monopoly. Den poté musí být dnem narovnání podnikatelského prostředí, ve kterém platí pro každého živnostníka stejná pravidla jako pro globální giganty, kde IČO české pobočky nadnárodní společnosti má v očích státu stejnou váhu jako IČO místní kadeřnice a kde ten, kdo u nás vydělává, také u nás platí daně,“ pokračovaly dámy.

Pandemie pode nich ukázala, že Evropská unie ve skutečnosti nedrží pohromadě, takže až zase z Bruselu zazní výzvy k těsnějšímu semknutí členských států, měli bychom si prý vzpomenout na dnešní poučku – že naše zdraví lépe ochráníme, když si udržíme dvoumetrový odstup.

„Symbol krize – roušky – ukázal, že v době nouze nás neochrání neziskové organizace, ale maminky, babičky a nezištní dobrovolníci. Ukázalo se, jak rychle a bez sebemenší pomoci či příkazů shora dokážeme mobilizovat síly, jak tvůrčí, odvážní a velkorysí umíme a chceme být,“ zdůraznily dámy, podle kterých tuto znovuobjevenou sílu nesmíme promarnit.