„Rakouský kancléř Sebastian Kurz si vytyčil cíl ukončit do začátku letní turistické sezóny v zemi pandemii covidu-19. Aby v létě mohly fungovat hotely, restaurace a kavárny, které tvoří velký díl rakouského HDP, snaží se spolková vláda našeho jižního souseda do léta proočkovat určující většinu populace. A za tímto cílem si jde všemi dostupnými prostředky,“ poznamenal David.

„Minulý týden se Kurz snažil v Evropské radě prosadit dočasný zákaz vývozu vakcín z EU. Před jednáním na tiskové konferenci vysvětlil, že v Rakousku probíhá výroba vakcíny Pfizer. Většina vyrobených dávek však nejde na rakouský ani společný unijní trh, ale na export do USA. A to přesto, že firma se za dotaci na vývoj vakcíny z rozpočtu EU písemně zavázala ve smlouvě s Evropskou komisí dodávat vakcíny na unijní trh. Zákaz vývozu kvůli společné celní a obchodní politice EU, která je zakotvena ve Smlouvě o EU a o fungování EU, nemůže vyhlásit vláda žádného členského státu EU. Zavést by jej musela celá EU rozhodnutím Evropské rady. Na Kurzovu žádost bylo za tímto účelem svoláno její mimořádné zasedání. Pokud by šéfové vlád členských zemí EU zákaz vývozu schválili, mohla by podle Kurze být EU do léta proočkována a mohly by být zrušeny všechny lockdowny. Zákaz vývozu vakcín však na jednání Evropské rady minulý čtvrtek vetovala německá kancléřka Angela Merkelová společně s holandským premiérem Markem Ruttem,“ popsal David i s tím, že na Radě došlo k bouřlivé hádce, při níž Merkelová a Rutte Kurzovi vyčetli, že zveřejnil informace o jednání výboru Steering board, který má statut poradního orgánu EU.

„Rakouský ministr financí Gernot Blümel vyčlenil ze spolkového rozpočtu 200 milionů eur, které měly zajistit, aby země nebyla ve Steering boardu diskriminována. Doposud však náš jižní soused obdržel vakcíny pouze za 80 milionů eur. Dodávky od firem, které kromě peněz z národních rozpočtů dostaly za vakcíny zaplaceny předem i z rozpočtu EU, totiž váznou. Počátkem roku ministr Blümel částku na nákup vakcín zvýšil a veřejně deklaroval, že podle schváleného rozpočtového zákona a spolkového rozpočtu na rok 2021 má od parlamentu zmocnění k neomezenému zvýšení peněz na nákup vakcín. Spolkový ministr zdravotnictví na základě toho na účet federálního rozpočtu objednal další miliony dávek s termínem dodání v 1. pololetí 2021,“ zmínil.

Bude vakcína Sputnik V hojit rány ve vztazích mezi Evropskou unií a Ruskem? Na to ve svém komentáři na serveru Info.cz odpovídá Karel Barták, který si povšiml toho, že německá kancléřka Angela Merkelová i francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý hovořili s ruským prezidentem Vladimirem Putinem právě o využití Sputniku V v evropské očkovací kampani proti covidu-19.

O celé rozmluvě, kterou Barták sleduje, podrobně informoval Kreml. Německá či francouzská strana ji jen potvrdily. „V podstatě jde o docela povedené politicko-diplomatické cvičení, které má ukázat, že potírání pandemie je úkolem a cílem nás všech bez rozdílu a že tváří v tvář společnému nepříteli jdou stranou ostatní rozepře a sváry, prostě si musíme pomáhat. Putin samozřejmě vítá takovou propustku do klubu ‚slušných‘ politiků, odkud je už dlouho a stále častěji vykazován. A Merkelovou s Macronem nic nestojí, když ukážou jak svým, tak ruským voličům, že umějí na jedné straně dál kritizovat Moskvu třeba za válku na východní Ukrajině, ale zároveň s ní spolupracovat, když jde o zdraví lidstva,“ poznamenal Barták s tím, že se aspoň částečně uklidní poslední bouře ve vzájemných vztazích.

Co je však podle něj jasné, je to, že nikdo v EU – s výjimkou Orbánova Maďarska – nepočítá s nasazením vakcíny Sputnik V dříve, než dostane zelenou od Evropské lékové agentury. A tu by mohl dostat nejdříve v květnu – a to je ještě optimistické. 

„Sputnik V se nejeví pro Evropu jako velký hráč či nějaká zázračná záchrana. Výrobce vakcíny dosud nedokázal odpovědět ani na domácí poptávku, a přitom uzavřel dohody o dodávkách s více než 50 zeměmi světa. Vláda oznámila, že do konce června naočkuje pouhých 30 milionů dospělých obyvatel Ruské federace (60 milionů dávek), takže jí zbyde pro export nějakých 118 milionů individuálních dávek, pokud se připočítají také nové vakcíny CoviVac a EpiVacCorona. Pochlubila se také, že s 10 zeměmi již vyjednala dohody o lokální výrobě ruských vakcín, která se již údajně děje v Kazachstánu, Bělorusku, Indii a Brazílii. V červenci má být taková výroba spuštěna v Itálii a přes léto v bavorském městě Illertissen,“ dodal Barták, že v danou chvíli by se vakcína mohla stát jednou z řady se spíše jen okrajovým využitím.

"Je tedy zřejmé, že Sputnik V nebude oním zázračným podnětem, který urychlí evropský vakcinační program. Pokud se všechno stane tak, jak se to dnes jeví, přijde takový impuls podstatně dříve, než se rozběhnou naplno výrobní kapacity Sputniku. Až se to však stane, budou i evropské firmy vyrábějící tuto vakcínu přispívat ke světové produkci, vývozu, a tudíž globální proočkovanosti obyvatelstva," uzavřel Barták.