"Dá se ještě nějak zachránit český důchodový systém? A jak? Kde se stala chyba?" Takové a mnohé další otázky pokládal redaktor týdeníku Respekt Jiří Nádoba pozvaným hostům v Knihovně Václava Havla. Byli jimi ekonom Filip Pertold a bývalý premiér Vladimír Špidla.

Zdroje jsou

Právě v Knihovně Václava Havla pokřtil bývalý premiér Vladimír Špidla loni knihu, kterou sepsal s Lubošem Beniakem, zvanou Špidla aneb Zdroje jsou... Prý se její název dá použít i na důchody. "Fakt, který si je třeba v této debatě uvědomit, je, že důchody nejsou zády ke zdi. Nejsme v situaci, že by se nedaly financovat. Dá se mluvit o důchodové reformě a změnách v důchodovém systému. Ale v principu jsou dvě zásadní věci. Zaprvé, že v žádném důchodovém systému žádný technický trik nezpůsobí, že půjde o lacinou věc. Ten se bude pohybovat vždy kolem deseti procent hrubého národního produktu (HDP)...Zadruhé, že podle prognóz, kdyby se náš důchodový systém vůbec neměnil, tak by někdy v roce 2059, kdy situace bude nejhorší, vyžadoval asi 11, 4 procenta HDP, což je věc, která je řešitelná a jsou země, které mají v současnosti náklady vyšší," sdělil s tím, že nepřekročitelné možnosti neexistují.

Ekonoma Filipa Pertolda šokoval poslední rok tím, jak je penzijní systém velmi slabě připraven na tak předvídatelnou věc typu inflace: "Vzoreček je jednoduchý. Penzijní systém nějakým způsobem dlouhodobě garantuje inflaci. Nikdo to nezpochybňoval... Překvapilo mě, že zevnitř státní správy není připraven žádný mechanismus, co se stane, když ustřelí inflace až na osmnáct procent a nominální mzdy rostou o až devět procent méně... Nemluvím o tom, že výběr důchodového pojištění nepokryje výdaje, ale i o dalších věcech, s nimiž se nepočítalo... Třeba, že to nažene sto tisíc lidí do žádostí o předčasné důchody. Z mého pohledu ekonoma trhu práce to je katastrofální výsledek systému. Bude to mít negativní dopad na ekonomiku a může to přinést další ránu do firemní sféry. Mimořádné valorizace zvyšují důchody k vyšším důchodům a to i procentně a nepochopil jsem, proč to tak někdo nastavil... Nově přiznané důchody nám z prosince na leden klesnou v průměru o dva a půl tisíce korun... Jen proto, že nestihly valorizace předchozího roku..."

Změněná pravidla

Pertold je externí poradce ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky a nechce komentovat politická rozhodnutí vlády. Ale vyjádřil se ke snížení valorizací důchodů. "Jakmile začne růst inflace, tak měníte pravidla během hry... Je jedno, jestli máte před volbami, po volbách, je jaro, léto, podzim, zima. Když roste inflace, tak je politik vystaven tomu, že lidem výrazně rostou náklady na žití a úprava valorizačního mechanismu znamená extrémně politicky nepopulární řešení, které z mého pohledu ekonoma mění pravidla během hry," doplnil. Rozhodnutí se tedy mělo udělat před inflací a vše mělo být hlavně řešeno preventivně.

V době, kdy byla u politické odpovědnosti sociální demokracie, tak bylo deset procent pro mimořádnou valorizaci. Znamenalo by to, že by jedna mimořádná valorizace odpadla a situace by byla výhodnější. Změnil to prý premiér Petr Nečas. "Jedním ze zvláštních paradoxů české politické diskuse je, že se vždy předpokládá, že sociální demokracie rozvrací veřejné finance a přitom vždy, když byla u vlivu sociální demokracie, tak se stav veřejných financí zlepšoval ba dokonce byly i přebytky," zmínil Špidla s tím, že se snažil předvídat a vždy by měl scénář pro hyperinflaci. Přestože se vládní koalice připravovala v opozici, tak připravena na inflaci nebyla.

Záchranná brzda

Vláda už o snížení mimořádné valorizace rozhodla a podepsal ji prezident. Šlo podle Pertolda o zatáhnutí za záchrannou brzdu, nicméně snižuje výdaje za cenu rozdělené společnosti. A co budeme dělat, když to přijde zase? "Všechny strany, které máme nyní v parlamentu, nechtějí zvyšovat daně vůbec, i když za cenu velkého zadlužení," sdělil. Očekával by tedy vytvoření mechanismu, který bude tyto věci řešit. Třeba v Německu valorizují podle růstu mezd, ale jde o jiný systém.

Špidla by prý zatáhl za záchrannou brzdu tak, že by se snažil nalézt odpovídající příjmy: "Superhrubou mzdu zlikvidovala současná opozice i koalice rukou společnou. Šlo o pravidelný příjem zhruba sto milirad korun, takže vidíme, že těch záchranných brzd je víc. A připadá mi těžko obhajitelné, abych se snažil stabilizovat veřejné finance prostřednictvím snižování životní úrovně důchodců. To je nesprávné. Zátěž se má naložit na silnější ramena." Každým rokem se podle něj navíc zvyšuje podíl důchodců v příjmové chudobě.

Řešení problémů

Podle ekonoma Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Pertolda by se měl celý problém řešit třemi způsoby. Zvyšováním daní, posunutím důchodového věku a úpravou výpočtu důchodů. Na všechny prý dojde. Jak na pravici, tak i na levici. Půjde o pozvolný proces, kdy se budou hledat zdroje. Třeba zvýšit důchodový věk nelze z roku na rok. Pokud se tyto kroky neudělají včas, tak přijdou nárazové kroky a ty budou bolet. "Nechci strašit, ale nejhorší scénáře jsou nucené vyrovnání schodku státního rozpočtu na nulu. Skokové zvyšování daní a skokové snižování výdajů. Ani jedno nechci," dodal.

"Když se mluví o důchodové reformě, tak je to totální prázdnota. Jako realistické vidím upravovat promyšleně současný průběžný systém. Představa zavádění kapitálových modelů nemá žádný smysl, protože v dobách před dvaceti lety bylo zjevné, že kydyby se měl udělat tento přechod, tak by to vyžadovalo ještě jedno HDP na krytí transakčních nákladů... ," doplnil ředitel Masarykovy demokratické akademie Vladimír Špidla.