Potěšení přináší politologovi Lukáši Jelínkovi, když lidé šlapou na paty politikům častěji než jednou za čtyři roky u voleb a pochechtává se, když vládní esa topornými frázemi nedokáží polemizovat se zdravým selským rozumem svých kritiků. „Stal jsem se extremistou. Nevadí mi lidé v ulicích ani stávky zaměstnanců. A odborovým vůdcům neříkám ´bossové´, jako by snad vypadli z mafiánského thrilleru, nýbrž postaru ´předáci´," píše Jelínek v Deníku Referendum.

„Jsem smířený se svým osudem a nemůže mne tedy vytočit ani premiérův poradce pro lidská práva Roman Joch, který podle serveru ParlamentníListy.cz považuje mnohdy radikální prohlášení levicových idealistů, jako jsou Vladimíra Dvořáková, Jan Keller či Lukáš Jelínek za zradu intelektuálů," přiznává politolog.

Premiér dokola papouškuje otřepaná zaklínadla

Pak už se ale v mnohem vážnějším tónu ptá, co jiného by mělo být denním chlebem intelektuálů, ale i dalších kriticky myslících bytostí než pověstné „nastavování zrcadla" těm, které pohltily jejich věže ze slonoviny? „A co jiného by mělo zaznívat dnes sugestivněji než varování před smutnými konci, které může politika nezodpovědných vládců přinést pravici i levici, demokracii i sociálně-tržnímu hospodářství?" táže se Jelínek.

Poradci Jochovi pak doporučuje, aby se spíše staral o duševní svěžest pána Strakovy akademie. „Pomiňme, že premiér dokola papouškuje otřepaná zaklínadla, z nichž naskakuje kopřivka. Jako by nás chtěl ´ureformovat´ a ´zkonkurenceschopnit´ k smrti. Copak se asi tak skrývá za těmito ocelově znějícími slovy? Nejspíš rozebrání sociálního státu a připodobnění se čínskému ekonomickému a sociálnímu ´zázraku´," odhaduje politolog, že na této cestě nás čeká zvýšení spoluúčasti ve zdravotnictví, osekání sociálních dávek, růst DPH a překopané střádání na důchod.

Politolog bude rád vybočovat z nalajnované řady

Upozorňuje proto, že na vládní reformy se nejvíce těší soukromé finanční skupiny a ani s šetřením to nevypadá o moc lépe. Připomíná, že o něm a o boji s korupcí a klientelismem by mohli Pavel Drobil (kauza SFŽP), Alexandr Vondra (kauza Promopro), Vít Bárta (kauza ABL-VV), Karel Janovský (kauza Phar Service) nebo Miroslav Kalousek (odkud začít a kde skončit?) by mohli přednášet celé hodiny.

Proto politolog tvrdí, že není většího pokrytectví než chtít, aby odbory držely pusu a krok a dopřály vládě klid na práci, na šetření, na reformy, na zápas s korupcí. „Nevím, kdo je zde naivní nebo rovnou neupřímný. Možná by se měl intelektuál Roman Joch podívat občas do zrcadla. Do té doby budu rád vybočovat z jím nalajnované řady, spolu s ostatními extremisty, ať už za nabroušenými klávesnicemi nebo v davech stávkujících," uzavírá Jelínek.

K věci:

Nečasův poradce setřel profesorku Dvořákovou

Akce odborů: Začátek klidný, konec divoký. Pro Kalouska 

Profesor Keller vyčinil Pražanům. Na stávku se vykašlali 

Stávkokazi si prošli uličkou hanby. Primátor zuří, odbory také 

Foto: brnoblokuje.cz