Od vašeho zvolení uplynul již rok. Jak byste ho hodnotil? Vnímáte změnu vedení jako velkou změnu? V čem konkrétně?

První rok ve funkci starosty města utekl jako voda. Hlavním úkolem tohoto roku bylo zdárně dokončit veřejnou zakázku Splašková kanalizace a ČOV Březová nad Svitavou. A to se povedlo. Pravdou je, že s tím, jak celá stavba probíhala, jakých změn doznala v průběhu realizace, které části nebyly podchyceny, zpracovány, projednány a řádně administrovány, bylo nutné věnovat této investici výrazně větší penzum času, než by se dalo předpokládat.

Z mého pohledu jde o velkou změnu. Vypořádat se s agendou města je velmi náročné. Připočteme-li, že tuto agendu z bývalého vedení města nikdo nepředal, bylo to pak o to složitější. Dalším faktorem, který komplikoval orientaci v problematice agendy města, bylo zamlčení zásadních informací majících přímý vliv na výdajovou stránku rozpočtu města.

Veřejná zakázka Splašková kanalizace a ČOV neprobíhala standardně. Dodnes řešíme její kompletní financování. Velkou komplikací je i skutečnost, že část stavby byla provedena v rozporu s platným stavebním povolením, další pak fakt udělení mnohamilionové korekce a další sankce, se kterými se musíme vypořádat. To vše jsou aspekty, s nimiž jsem byl nucen nejen se seznámit, ale nalézt jejich řešení. Bude trvat ještě řadu měsíců, než dojde, alespoň v některých oblastech, k úplnému narovnání.

Co nového plánujete ve městě v příštím roce?

Příští rok bude z části poplatný stále ještě zakázce kanalizace. Bude před námi proces kolaudace této investice. Jsme v přípravné fázi zpracovávání rozpočtu na rok 2016. V katastru města se nacházejí investice, které nebyly v minulých letech řádně spravovány a udržovány. Proto budeme muset myslet třeba i na to, že rozhledna, která byla s velkou slávou v roce 2007 otevřena, musí projít kompletní „regenerací“. Jinak by se mohla dočkat i svého zavření z bezpečnostních důvodů.

Prioritou příštího roku a dalších let pak zůstávají místní komunikace. Dále pak důležitým úkolem bude modernizace odpadového hospodářství, veřejného osvětlení apod. Vše bude odvislé zejména od toho, jak budeme úspěšní při jednáních o zrušení či zmírnění zátěže korekcí a sankcí. Aktuálně navrhovaný rozpočet na rok 2016 téměř nic z uvedeného výčtu neumožní.

Podařilo se vám přesvědčit příslušné orgány včetně Ministerstva životního prostředí o přehodnocení téměř desetimilionové korekce za nejasnosti při výběrovém řízení na zhotovitele nové kanalizační sítě v Březové nad Svitavou?

V této věci jsem udělal maximum možného. Věřím, že průlomový v celé kauze bude i nález Ústavního soudu z letošního roku. Finančnímu úřadu, který jako jediný orgán může uvedené sankce vyměřit, byl doručen obsáhlý dokument prokazující náš legitimní postup při realizaci výběrového řízení na veřejnou zakázku. Kontrola prováděná finančním úřadem od května 2015 zatím nebyla ukončena. Obdobný dokument byl zaslán i na Ministerstvo životního prostřední, resp. Státní fond životního prostředí. Rovněž zatím bez odezvy. Až do konce to bude hra právních zástupců, ale i nervů.

Jak se k celé kauze staví vlastně Policie ČR?

Nemám zprávy o tom, že by Policie ČR v této věci jakkoliv konala. Naše radnice, pokud vím, nebyla v této věci kontaktována.

Celá kauza vás také přivedla na myšlenku na smysl Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a jeho stanoviska ve věcech týkajících se poskytování dotací z EU, který podle stanoviska MŽP není v rozhodování ve věcech případných pochybení při poskytování dotací z EU přijatelným partnerem a jeho rozhodnutí není jakkoliv závazné. Jak ale nahlížíte na samotný systém čerpání dotací? Domníváte se, že zisk vykompenzuje nesnáze, které čerpání doprovází, a že to za riziko dotace stojí? Neobešli bychom se i bez nich?

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže konstatoval, že nebyly v současné době shledány důvody pro zahájení správního řízení z moci úřední. Nicméně v hledáčku obcí, které „pochybily“, jsme zůstali i přes tento povzbudivý výrok. Musím se tedy nutně ptát, proč MŽP požádalo ÚOHS o stanovisko, kterým nakonec není vázáno? ÚOHS jako jediná instituce může konstatovat, zda bylo v rámci zákona o veřejných zakázkách pochybeno či nikoliv. Závěr je jednoznačný. MŽP, ani jiný orgán státní moci, není oprávněno hodnotit průběh a náležitosti veřejné zakázky a následně stanovit korekci na základě domněnky o možném pochybení. Koneckonců Ústavní soud již konstatoval protiústavnost části znění kontroverzního § 14e ZRP.

ÚOHS má jistě svůj význam. Dodržování zákonné normy je třeba kontrolovat. Ovšem pokud jde o prostředky poskytnuté EU, pak je situace nejasná. Kdo je tedy oprávněn kontrolovat, rozhodovat a udělovat sankce a na základě jakých pravidel? Domněnka je pro mě velmi slabý a subjektivní argument.

Česká republika je v podstatě čistým příjemcem finančních prostředků v soukolí EU. Snahou nás všech je, aby prostředky EU vyčleněné na modernizace, opravy, rekonstrukce či prosté zvelebování naší země byly vyčerpány v maximální možné míře. Domnívám se, že státní aparát ČR sám klade překážky řádnému čerpání těchto prostředků. A jejich velmi významná část se do ČR proto vůbec nedostane. Následně stát vyšle nespočet kontrol s nejednotnou metodikou postupu jejich provádění a… Udělí korekce, sankce, odvody, které následně putují zpět do bruselské pokladny. Jaké jsou tedy skutečné důvody?

Obce se přijetím dotace vystavují obrovskému riziku, avšak s vidinou legitimního očekávání. Nicméně za současných podmínek, ve kterých se obce nacházejí, není možné bez těchto prostředků činit jakékoliv výraznější investiční akce. Na našem katastru se již více než 100 let nachází významné prameniště podzemní vody, ale až do letošního roku jsme neměli splaškovou kanalizaci a ČOV odpovídající úrovně, tak abychom společně minimalizovali riziko znečištění toho významného zdroje pitné vody.

Riziko tedy musí být podstoupeno. A v našem případě bylo i finančně ohodnoceno. Pevně věřím, že prozatím.