Myslí si, že ti, kdo chtěli, aby se prezidentem stal Van der Bellen, byli hodně motivováni, protože se obávali, jak by se v případě úspěchu choval kandidát Svobodných Norbert Hofer.

„Připomínám, že na jaře nám všem pohrozil, že se ještě budeme divit, co všechno bude možné, pokud by byl prezidentem. U nás ve Vídni hodně citlivě vnímáme reakce v zahraničí. Připomínám, že 52 procent zahraničních investic v Rakousku směřuje do Vídně. Teď například usilujeme o to, aby se u nás usadily některé z institucí, jež dosud působily v Londýně. Na to bychom asi mohli zapomenout, pokud by se stal prezidentem Hofer. Takže šlo i o zcela hmotné argumenty, proč si přát Van der Bellena, nikoli jen o ideologické pohnutky,“ vysvětlil.

Chtějí EU zredukovat na společný obchodní prostor

Skutečně si ale myslí, že by to hrálo roli při rozhodování zahraničních partnerů a investorů? „O tom vůbec nepochybuji. Svobodná strana (FPÖ), i když tvrdí často opak, sleduje samozřejmě stejné cíle jako pravicově populistické strany jinde v Evropě. Chtějí zredukovat EU na společný obchodní prostor, který by neměl nic navíc. S něčím takovým nesouhlasím, navíc to podle mě odporuje cílům otců zakladatelů evropské integrace,“ uvedl Häupl.

V Rakousku se hodně diskutuje o možné budoucí spolupráci sociálních demokratů a Svobodných. Je jejím příznivcem? „Dívám se na to zcela pragmaticky a musím konstatovat, že nevidím žádné programové průsečíky mezi námi a Svobodnými, takže nevím, jak by to mohlo fungovat,“ uvedl s tím, že považuje za naprosto správné, co prosazuje předseda rakouských sociálních demokratů a spolkový kancléř Christian Kern. Totiž to, že se nebrání kontaktům s FPÖ a že s nimi ve vší zdvořilosti diskutuje. „Vždyť není třeba pořád na sebe hulákat a nadávat si,“ prohlásil Häupl.

Tradiční stoupenci sociální demokracie začali volit Svobodné

Povolební analýzy nicméně podle listu ukazují, že tradiční stoupenci rakouské sociální demokracie, například dělníci, začali volit Svobodné. „Mnozí z nich nesouhlasí s naší migrační politikou. Omlouvám se, ale my nemůžeme prosazovat něco, co by nebylo v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a odporovalo našim platným zákonům. To nemůžeme a ani nechceme. Spolková země Vídeň ani Rakousko neleží na vnější hranici Evropské unie. To znamená, že jsme ve věci migračních toků do značné míry závislí na rozhodnutí jiných,“ uvedl vídeňský starosta.

Připomněl, že Vídeň má velké zkušenosti s uprchlíky. „Dokázali jsme se postarat o běžence, kteří k nám přišli po potlačení maďarského povstání v roce 1956, pražského jara v roce 1968 nebo po událostech v Polsku z roku 1981. V devadesátých letech jsme přijali množství Židů ze Sovětského svazu prchajících před antisemitismem a nakonec i 85 tisíc lidí, kteří utekli před válkou v Bosně a Hercegovině.

Populisté těží ze slepence témat, k nimž patří vedle migrace i bezpečnost. V případě Vídně je to paradoxní, protože u nás kriminalita výrazně klesá. FPÖ ale tvrdí, že falšujeme statistiky, a bohužel hodně lidí jim věří,“ dodal starosta Vídně Häupl.

Na druhou stranu přiznal, že situace na podzim 2015 byla docela napjatá. „I ti, kteří neměli apriorně nic proti běžencům a jako dobrovolníci pomáhali, byli vyčerpaní. Dnes se dokážeme shodnout na tom, že něco podobného jako na podzim 2015 se už ve Vídni nemůže opakovat. Pokud by 95 procent všech tehdejších běženců nepokračovalo na cestě do Německa, tak nevím, co by se u nás odehrávalo, což je také třeba se vší otevřeností přiznat,“ řekl Häupl.

Rakousko si stanovilo jako nejvyšší možný počet migrantů, které může v letošním roce přijmout, číslo 37 500. Podle Häupla jich ale v tomto roce do Rakouska přišlo zatím jen zhruba 28 tisíc.