Novým poslancem Parlamentu je i starosta Mnichova Hradiště Ondřej Lochman (STAN). Na kandidátce Pirátů a Starostů ve Středočeském kraji získal druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů hned po Vítu Rakušanovi. Jak hodnotí volby a svůj úspěch? „Je to pro mě překvapení. Děkuji za to voličům. Na Mladoboleslavsku jsem dostal čtyři až pět tisíc hlasů, tam toho bylo docela hodně. Na sever od Prahy se projevuji na dopravních stavbách jako předseda výboru pro dopravu. Tam mě evidentně lidi znají. Další věcí byla tendence, která se během voleb stala, což je kroužkování. Starosty kroužkovalo více lidí,“ vysvětlil a doplnil, že roli hrála i velikost Středočeského kraje a že lídr kandidátky PirSTAN v Libereckém kraji Jan Farský měl 29 procent hlasů, on měl jen 20 procent hlasů na jejich kandidátce. „V absolutním počtu hlasů jsem v první desítce, což je potěšující, ale ne rozhodující. Tím je celkový výsledek,“ uvědomoval si.
Ondřej Lochman má tři hlavní témata, kterým by se mohl ve Sněmovně věnovat. „Před starostováním jsem se věnoval vzdělávání a evropským věcem. U starostování je gró mojí práce doprava. Uvidíme, kde nakonec bude mé hlavní těžiště. Máme mnoho starostů menších obcí, kteří by chtěli dělat místní rozvoj. Ne každý ale umí dva tři jazyky a má tu zkušenost co já. Musíme si to rozházet, kdo je na co specialistou. Kantorů máme poměrně hodně, ale dopravě se tolik lidí nevěnuje stejně jako evropským záležitostem. Budu týmový hráč, v některých věcech se přizpůsobím,“ prozradil.
„Z hlediska dopravy jsou pro mě důležité dopravní stavby na Boleslavsku, chtěl bych přispět k tomu, aby jednou vznikla rychlejší trať Praha–Liberec. Systémově změna rozpočtového určení daní pro kraje, aby bylo více na opravu dvojek a trojek silnic. Zajímá mě digitální mýto na dvojkách, které jsou paralelní s dálnicemi. To znamená méně tranzitní dopravy na těchto dvojkách, méně řešení lesem značek, více nějakým digitálním vypípáním kamionů a navedením je na dobré toky. To už se dá dnes menežovat, když se řeší logistika ve firmách, tak by se to dalo řešit i státně,“ upozornil.
Jako starostu ho trápí digitalizace. „Kde my jako obce se to snažíme digitalizovat co nejvíc, ale bez zásahu do zákonů nedokážeme občanovi dodat jeho občanku z pohodlí domova do pohodlí jeho domova,“ upřesnil. Ve vzdělávání klade velký důraz na duální školství. „To znamená praxe a škola. Saský a hesenský vzor. Uvidíme, jak to dopadne. Jestli bude Petr Gazdík ministrem, tak si nad tím všichni sedneme dohromady,“ konstatoval.
Ondřej Lochman patří k mladším starostům, a tak by mohl mít v rámci Starostů blíže k Pirátům než starší kolegové. Nelze se ho tedy nezeptat, proč si myslí, že Piráti dopadli ve volbách tak špatně. „Věkově k nim mám blízko, nejsem tak konzervativní. Ale musím říci, že vedle Pirátů jsem si připadal jako hrozná konzerva. Až jsem si říkal, že některé z těch tendencí mi nejsou úplně příjemné,“ přiznal. Neúspěch Pirátů si zanalyzoval a vidí pět šest důvodů, které k tomu vedly. „Prvním je, že když jsme se před rokem a půl dohadovali o kandidátkách, my jsme chtěli zip systém, oni ne. Jenom to vedlo k tomu, že nás kroužkovalo víc voličů,“ myslel si.
Druhý je čistá matematika. „Když se neudělal zip systém, kroužky se rozložily mezi třeba tři kandidáty Pirátů. A pak byl čtvrtý stanař. Jim to dali lidi napříč, neměli kroužky tolik koncentrované na jedné osobě, jako jsme měli my. Nebo na čtyřech osobách,“ objasnil. Antikampaň, která proti Pirátům byla, také sehrála podle něj svoji roli. „Nastal takový trend – nechceme Piráty. A každý jejich přešlap nebo to, co mohlo být přešlapem, bylo strašně medializované. Další věcí bylo, že většina kandidujících pirátských poslanců nebyla známá v regionu. Starostu vidí lidé každý den. A logicky dají hlas tomu, koho znají. Tyto jednotlivé důvody se nasčítaly a vedly k výsledku, který nastal,“ uvědomoval si Ondřej Lochman.
Když je člověk jenom v Praze, tak se volby nevyhrávají
Jako příklad dává Ivana Bartoše, který vedl výbor pro veřejnou správu a místní rozvoj. „Neviděl jsem ho se profilovat, že by se potkal se Svazem měst a obcí, sdružením místních samospráv, se starosty. Tím pádem neměl možná ten přímý vhled. Podobné to je s naším bývalým poslancem za Mladoboleslavsko Františkem Kopřivou, u kterého jako syna z farářské husitské rodiny byly všechny ty dezinformace úplně výsměchem. I ten jeho nešťastný tweet o těch bytech. Když se na to člověk podíval, tak vlastně vůbec to nebylo spojeno s vyvlastňováním bytů, jako spíše s diskusí, co všechno se na Západě děje a neděje. Ale dostali se do momentu, že se k některým tématům už ani nemohli vyjádřit a sami si nabíhali,“ vypozoroval. „Proč to říkám. On dostal na Mladoboleslavsku 500 hlasů. Ptal jsme se ho – Františku, kolik času jsi strávil se starosty, objel si je, byl jsi tady? Oni během těch čtyř let ve Sněmovně nebyli tolik času s lidmi. Možná si to odpracovali ve Sněmovně, ale když je člověk jenom v Praze, tak se volby nevyhrávají,“ konstatoval.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban