V komunální politice se pohybujete již řadu let a třetí volební období jste starostkou. Co vám působení v politice dalo či naopak vzalo?

Na radnici jsem přišla před více než šestnácti lety. Dlouhé působení ve vedení malého města mi dalo profesní, politické, mezilidské a osobní zkušenosti. Mnohými jsem se probolela. Práci pro město jsem si zvolila jako pracovní prioritu. Odpoutala jsem se od velké politiky, politikaření, osobní prosperity. Nejsem členem žádné organizace. Není to návod pro ostatní, je to jen a jen moje rozhodnutí a záležitost mého svědomí. Jediné citelné ztráty, které vnímám, jsou právě v rovině mezilidských vztahů.

Kde vidíte největší nedostatky politiky na komunální úrovni?

V ochotě průběžně pracovat, řešit problémy v souvislostech, nestranně rozhodovat a nést následky i za nepopulární rozhodnutí mimo předvolební období.

Je pravda, že poslední roky potřebnou práci  čím dál více zdržují a zatěžují nekvalitní   legislativa, byrokracie, alibismus a formalismus. Vše nahrává povrchnosti, neplnění vypřemýšlených strategií a následným zmatkům a situacím, které neprospívají nikomu.

Připadám si jako balonek nafouknutý vzduchem, jenž se válí po zemi a čeká na trn, který ho propíchne. Rána při jeho prasknutí oživí všechny kolem a každý z nich svým rádoby názorem ví, coby kdyby jakby. Následně se opět nepomáhá získat tolik potřebné helium k letu, který dává šanci nadhledu a chuti realizovat. Opět se časem jinak barevný balonek nabobtná vlastním dechem a praskne skrytou nepřízní a nenávistí dřív, než mu pomůže nějaký ostrý hrot.

Jaké jsou vaše politické ambice do budoucna? Ptám se především s ohledem na krajské volby v příštím roce.

Omlouvám se všem, jichž si vážím a kteří mi opakovaně dávají šanci a podporu zkusit opravdovou politiku. Ambice mám, ale ne politické.

Jak byste nyní jako starostka hodnotila komunikaci s krajem?

Máte na mysli nějaký konkrétní?

A do jaké míry jste spokojena se spoluprací s vládou? Zaznívají totiž i hlasy, že vláda na problémy malých měst kašle. Máte stejný pocit?

Kdyby kašlala, tak bychom  asi zaznamenali nějakou epidemii. O žádné poslední dobou nevím. Ve městě se chovám jako doma. Spoléhám na naše vlastní schopnosti a pracovitost. Samozřejmě že mnohdy, ve větších projektech, je to málo. Chybí-li podpora, pochopení a uznání ze shora, je to mnohem těžší.

Dlouhodobým problémem veřejné správy je nedostatek financí. Máte představu, kde by se dalo ušetřit? A jak je na tom obec po finanční stránce?

Naše město je finančně zdravé. Dlouhodobě se snažíme hospodařit zodpovědně a průhledně. Neslyšela jsem nikoho, kdo by řekl, že má peněz dost. Nakládáme s tím, co máme. Snažíme se využívat možností a získávat peníze z dotací, prodejů, investic… Není problém ušetřit kdekoli. Otázkou je, kterou oblast oslabíme a možná odsoudíme k živoření. Další zátěží je přenášení  finanční zodpovědnosti z vyšších orgánů na města s odvoláním třeba na RUD. Zbytečná a mnohdy nepochopitelná nařízení, jejichž dopad k nám dolů zatěžuje nejen pokladnu, ale i náš psychický potenciál, radši nezmiňuji.

Česká ekonomika v prvních třech měsících letošního roku rekordně vzrostla, dokonce nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Pociťujete to nějak pozitivně na příjmech města?

Daňová výtěžnost Police nad Metují je ke konci dubna pod úrovní roku 2013. Momentálně jsme asi 1,5 mil. Kč pod očekáváním.

Stále také platí, že obce do 10 tisíc obyvatel by měly z rozpočtového určení daní čerpat více než doposud, a to řádově o dva tisíce korun na obyvatele za rok. Máte představu, jak peníze navíc využijete? Co je v obci nejvíce potřeba?

Současné zastupitelstvo letos v únoru vzalo na vědomí rámcový finanční plán do roku 2018. Obávám se, že ani zmiňované dva tisíce na obyvatele na naše plány stačit nebudou.

Domníváte se, že současná vláda umí současný ekonomický potenciál dostatečně využít. Proč?

Takto položená otázka je k diskusi, která zde nemá prostor.