Zveřejněná dokumentace zahrnuje osobní dopisy bin Ládina zasílané členům jeho rodiny, ale také písemnou komunikaci s dalšími vůdci teroristické organizace al-Káida z celého světa. Z dopisů zasílaných někdejším vůdcem al-Káidy vyplývá, že byl až do konce svého života doslova posedlý plánováním teroristických útoků vůči Spojeným státům a jeho občanům. Například v nedatovaném dopise určeném džihádistickým bojovníkům ze severní Afriky je nabádá, aby přestali usilovat o vytvoření islámského státu a místo toho připravili teroristické útoky na americké ropné společnosti a americká velvyslanectví v Sierra Leone a Togu.

Podle zveřejněných dokumentů se bin Ládin před svou smrtí intenzivně zajímal o arabské jaro. Zatímco na veřejnosti tyto události nijak nekomentoval, ve svém soukromí si dělal rozsáhlé poznámky a analýzy. Usáma bin Ládin sice působil jako vůdce, který nemá ze svého hlavního nepřítele, Spojených států, žádné obavy, ale ve skutečnosti si byl vědom hrozby vyplývající z protiteroristických operací vedených Spojenými státy. V jednom nedatovaném dopise píše bin Ládin o tom, že drony CIA zabily mnoho řadových bojovníků i vůdců al-Káidy. „Je to něco, co nás skutečně značně vyčerpává. Je nutné být při vzájemné komunikaci a plánování operací v blízkosti afghánsko-pákistánských hranic opatrní a podnikat je jen při horším počasí, kdy jsou americké roboty ve své činnosti omezeny,“ poznamenal bin Ládin.

Kromě toho se potýkala al-Káida rovněž s nedostatkem peněz. Bin Ládinova korespondence se však nezabývá pouze terorismem. V jednom dopise spíš než teroristu připomíná úředníka ze Světové banky. Vyjadřuje v něm obavy ze změn klimatu na muslimský svět a zastává názor, že by se neměly zcela vyčerpat zásoby vzácných zásob podzemní vody. Zatímco při komunikaci s ostatními členy užšího vedení al-Káidy vystupuje bin Ládin jako rozhodný vůdce, v osobní korespondenci adresované synům a dcerám se jeví jako starostlivý a milující otec. Pravidelně si dopisoval s téměř všemi svými dvaceti dětmi a čtyřmi manželkami. Zajímal se např. o svatbu svého syna Chalída, který si bral dceru jednoho z „mučedníků“ al-Káidy. Několik dopisů si vyměnil i s dcerou nevěsty. Nadšeně v nich popisoval, jak moc se na tuto událost těší.

Celý text v angličtině najdete ZDE

Usáma bin Ládin si psal také se svým synem Hamzou a jeho matkou, která strávila asi deset let v íránském domácím vězení poté, co byl v sousedním Afghánistánu rozdrcen v roce 2001 Tálibán. Vřelé dopisy nejen sám psal, ale také dostával. Jedním z nich je dopis z roku 2009, ve kterém si jeho syn stýská, že jej viděl naposledy před osmi lety. „Mé srdce je kvůli tak dlouhému odloučení smutné. Toužím se s tebou opět setkat. Stále se mi vybavuje, jak jsme se viděli naposledy. Stáli jsme tehdy pod olivovníkem a každému z nás jsi věnoval muslimský modlitební růženec,“ píše Hamza. V roce 2010 byla v Íránu propuštěna část jeho rodinných příslušníků. Bin Ládin si často psal s nimi a také se svými spolupracovníky, kteří mu měli umožnit společné setkání. „Ani nevíš, jak moc jsem si přál, aby vás propustili,“ psal toužebně své manželce.

Z dopisů vyplývá, že bin Ládin Íráncům nedůvěřoval a obával se, že by mohli členům jeho rodiny do osobních věcí či dokonce do těla vložit sledovací zařízení. „Pokud jsi za tu dobu byla u íránského zubaře a ten ti dělal výplň, měla by ses jí před setkáním se mnou zbavit. Může v ní být vloženo sledovací zařízení,“ nabádal jednu ze svých manželek. Americké zpravodajské služby zastávaly teorii, že by se mohl bin Ládinův syn Hamza stát jeho nástupcem. Předpokládalo se proto, že se ukrývá v pákistánském Abbottabadu společně se svým otcem. Tato varianta se však nepotvrdila a členové speciálních jednotek SEALs jej tam nenašli. Americké zpravodajské služby v současné době netuší, kde se Hamza může pohybovat.

Zveřejněné dokumenty nepotvrzují informace investigativního novináře Seymoura Hershe, který nedávno ve svém článku tvrdil, že bin Ládin byl držen v domácím vězení pět let. Jeho domněnky již také několikrát odmítl Bílý dům a označil je za nepodložené a neodpovídající realitě. Hersh však poukazuje na to, že již dříve zveřejněné dokumenty vydané Obamovou administrativou mohly být zfalšovány CIA. Usáma bin Ládin netrávil svůj volný čas pouze psaním svým příbuzným či spolubojovníkům z al-Káidy, ale také hodně četl. V jeho „pozůstalosti“ se našla bohatá a pečlivě vedená digitální knihovna. Překvapivě se v jeho sbírce našel i manuál obsahující rady, jak předcházet pokusům o sebevraždu. Američtí zpravodajci však nevěří, že by měl bin Ládin sebevražedné sklony. Nejhledanější terorista světa se také zajímal o spiklenecké teorie a jeho knihovna zahrnovala také knihy o iluminátech.

Bin Ládin v neposlední řadě shromažďoval zprávy od předních expertů na boj proti terorismu Bruce Hoffmana či Paula Pillara. Mimoto sbíral bin Ládin informace o amerických soudních procesech souvisejících s vyšetřováním osob podezřelých z terorismu, které jej zaujaly. Týkalo se to např. případu Davida Colemana Headleyeho z Chicaga, jehož al-Káida pověřila úkolem naplánovat teroristický útok proti dánskému deníku, který publikoval karikatury proroka Mohameda. Během šesti let strávených v Abbottabadu měl bin Ládin spoustu času na psaní, přemýšlení a plánování dalších akcí. S blížícím se desátým výročím, které uplynulo od 11. září 2001, si však byl vědom, že naplánovat podobný útok se mu nejspíš nepodaří. V každém případě chtěl 11. září 2011 do světa pustit své veřejné prohlášení k deset let staré události. To už ovšem nestihl, protože byl zabit o několik měsíců dříve.