Akademie samospráv je mladým, ale ambiciózním projektem, na jehož konci má být vznik nového zákona o obcích psaný, jak se říká, zdola. Garantkou a autorkou projektu je právnička a bývalá politička Jana Zwyrtek Hamplová, která samosprávy v jejich sporech s dozorovými státními orgány často zastupuje. Hamplová byla rovněž jednou z dvojice přednášejících na podzimním setkání projektu, které se uskutečnilo ve čtvrtek 26. října v hotelu SEN v Senohrabech.    

„Nový zákon o obcích by měl být především přehlednější, měl by odlišit obce, které mají radu, které nemají radu a statutární města,“ sdělila ParlamentnímListům.cz po skončení své přednášky Hamplová. „Zákon by měl rovněž dát odpověď na řadu dalších otázek, například co se týče pravomocí orgánů, ve kterých je zmatek,“ dodala. „Na některé tyto otázky mohou dnes odpovídat až soudy, a to včetně úpravy odpovědnosti zastupitele,“ vysvětlila.

Právě odpovědnost členů zastupitelstev v civilním i trestním řízením byla hlavním tématem podzimního setkání projektu, kterého se účastnili členové samospráv z Prahy, Středočeského, Ústeckého, Karlovarského a Plzeňského kraje. Právnicky poučit přítomné zastupitele a zároveň ilustrovat závažnost tématu Hamplové pomáhal advokát Petr Tomek.

Hamplová: Kontroly se zaměřují na formalismus. Uniká obsah

„Stát je náš největší nepřítel. Samosprávy jsou vůči němu v koalici, a to všechny,“ sdělila Hamplová během své úvodní přednášky. Právnička, která si na přechodnou dobu zkusila i práci poslankyně, přičemž z toho, jak se dříve svěřila ParlamentnímListům.cz, nadšená zrovna nebyla, kritizuje státní intervence na poli samospráv dlouhodobě. „Kontrolní mechanismy mají samozřejmě své místo ve státní správě. Ale poslední dobou se mi zdá, že se všechno zaměřuje jakoby na formalismus a že uniká obsah. Prostě že zdravý rozum uniká,“ vysvětlila ParlamentnímListům.cz svůj postoj.  

Podle Hamplové jsou představitelé samospráv zavaleni formalistním přístupem kontrolních orgánů. „Jak chybějí nějaké papíry, jak je to o pár dnů později, už se z toho vyvozují závěry,“ upozornila. Nutno podotknout, že během své úvodní přednášky v Senohrabech Hamplová mluvila o buzeraci a trendu, který, jak jí byl naznačen, ukazuje ke stále silnějšímu náporu na malé samosprávy a likvidaci těch nejmenších samosprávných celků.

Hamplová úvodem zúčastněné zastupitele a členy samospráv poučila o jejich právech, povinnostech, možných legislativních kličkách a postupech a odpovědnosti v souvislosti s civilní formou soudního řízení. Situaci ilustrovala i výčtem demonstrativních příkladů včetně těch, kdy došlo k odsouzení představitelů samospráv či starostů.

Právník Petr Toman ve vystoupení, které následovalo, rozebral odpovědnost zastupitelů z hlediska řízení trestního, tedy případů, kdy již do hry vstupují policie a státní zástupci.

„V zásadě tu máme dva druhy trestných činů, kterých se mohou členové zastupitelstev, samospráv a starostové dopustit. Zneužití pravomoci a zanedbání povinnosti při správě cizího majetku,“ upozornil během přednášky s tím, že prvního trestního činu se lze podle právní definice dopustit pouze záměrně, a tudíž se tomu lze snadno vyhnout. Čemu se ale podle Tomana již vyhnout nelze, je druhý z přečinů, a sice zanedbání povinnosti. „Valí se toho na vás jako představitele samospráv opravdu hodně, tuny předpisů, povinností, nařízení. Vše je definováno vágně, nesrozumitelně. V zastupitelstvech sedí amatéři, kteří často nejsou právníci, nejsou připraveni,“ upozornil. Zdůraznil přitom význam expertů, na které se zastupitelé ve své práci mohou obrátit. „Neváhajte využít externích specialistů, pokud něčemu nerozumíte,“ upozornil.

K žalobě na zastupitele stačí málo

Do problémů se podle toho, co Toman naznačil, zastupitel může dostat velice snadno, stačí doslova málo. „Mohl bych jmenovat případ jedné hospody. Zastupitelé byli s provozovatelem spokojeni stejně jako místní. Jenže pánovi končila smlouva uzavřená na dobu určitou. Radnice tak musela vypsat nové výběrové řízení,“ ilustroval Tomek situaci reálnou příhodou i s tím, jak se to celé zkomplikovalo, když se do výběrového řízení přihlásil nový zájemce. „Nabídl vyšší nájemné. Zastupitelé jeho návrh odmítli a celé zastupitelstvo skončilo u soudu,“ upřesnil.

Součástí a pomyslným vedlejším tématem podzimního setkání Akademie samospráv byla i přednáška o obci, zastupitelích a jejich vztahu k médiím, zejména pak s důrazem na to, jak se coby člen místní samosprávy bránit mediálním útokům. „Zastupitelé, pokud čelí nějakému trestnímu stíhání, jsou mediálně v hledáčku. Chci jim trochu ukázat, jaký je rozdíl mezi pomluvou, ochranou osobnosti, kdy je třeba nad tím i jen mávnout rukou. A také to, že i média mají odpovědnost, pokud o někom píšou,“ uvedla přednášející Jana Zwyrtek Hamplová. „Mně to přijde, že to jde ruku v ruce. Trestní stíhání rovná se mediální lynč a členové samospráv by měli vědět co s tím,“ dodala.

Během své přednášky Hamplová zastupitelům vysvětlila, jaké mají právní prostředky k obraně proti urážce, pomluvě a jaký je rozdíl mezi oběma kategoriemi. Došlo i na citaci aktuálních a souvisejících soudních rozsudků. „Já tvrdím, že urážka nebo pomluva starosty malé obce má větší dopad, než jak tomu je například u pomluvy ve vrcholné politice. Může to člověka i zlikvidovat. Zaregistrovala jsem i případy, kde se připravovaly materiály na někoho jen proto, že dotyčnému onen pán přebral ženu. Tak i takovéto osobní příběhy do toho vstupují,“ vysvětlila ParlamentnímListům.cz Hamplová.