Martin Urza je původně z Plzně. Vystudoval informatiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabýval také matematikou, ekonomií a pedagogikou. Živil se jako programátor a vlastnil softwarovou firmu. Učil na soukromém gymnáziu v síti EDUCAnet. Rozhodl se o svých názorech na stát a jeho služby sepsat knihu, která nese jednoduchý název: Anarchokapitalismus. Na tuto knihu vybral podle Aktuálně.cz již 2,7 milionu korun. Na webu Startovač přispěli zájemci přes 650 tisíci.

Autorovo video:

Urza v knize, která je dostupná na internetu, kritizuje například státní školství. „Dobře v něm (až na několik málo jednotlivých škol) nefunguje prakticky nic,“ myslí si autor. „Vlastní myšlení studentů je trestáno, individualita potlačována, není dostatečně pěstována úcta k autoritám, je vyžadováno memorování naprosto zbytečných informací, platy učitelů jsou nízké, absolventům mnohých škol chybějí užitečné znalosti, studentům je dopřáváno příliš volnosti a mohou si dovolovat k učitelům skoro cokoliv, mnoho mizerných učitelů se ve školách jen fláká a jsou za své nicnedělání přepláceni, studenti nemají o výuku zájem,“ vyjmenovává neduhy. To, že si některé z těchto vyjmenovaných chorob státního školství protiřečí, je podle Urzy způsobeno tím, že základní program je určen jednotně. Řešení? Soukromé vzdělávání. „Každá škola může učit, co si zákazníci přejí,“ popsal ideální stav programátor. Talentované chudé studenty by prý školy učily zadarmo kvůli prestiži a také aby zlepšovali nasazení ve třídách. A navíc by chudým pomáhaly charity.

Pasáž o školství z Anarchokapitalismu ZDE:

Další oblastí, kde Urza vidí možnost nechat působit neviditelnou ruku trhu, je zdravotnictví. Hned zpočátku se věnuje argumentu, že zdravotní úkony jsou drahé a mohli by si je dovolit jen ti nejbohatší. „Upřímně řečeno nerozumím, jak někdo může dojít k tak absurdním závěrům,“ svěřuje se autor Anarchokapitalismu. „Stát přece nedělá nic jiného, než že násilím vezme od lidí prostředky, ze kterých jim pak zaplatí zdravotní péči. Nedisponuje žádnými magickými tajuplnými kouzly, kterými vybrané prostředky nějak záhadně zhodnotí a zaplatí z nich něco, co by si lidé jinak dovolit nemohli; naopak disponuje jistými – o poznání méně kouzelnými – triky, jak z vybraných peněz dost značnou část znehodnotit,“ laje svému úhlavnímu nepříteli.