Frouz konstatoval, že je třeba pečovat o to, aby české lesy byly bohatší, různorodější, protože pak se stane to, že kupříkladu kůrovec napadne podstatně méně stromů. Vláda plán postavený vůči suchu připravila už v roce 2006, ale podle hosta by ho měla naplňovat rychleji. V Rakousku či ve Slovinsku jsou prý lesy bohatší a my bychom měli postupně snížit počty smrků v českých lesích.

Mlynář poznamenal, že smrků se v poslední době vysadilo 33 milionů sazenic, zatímco u listnáčů to bylo 110 milionů sazenic. „Ale ty projevy budou postupné. Každý rok je to jedno procento lesů,“ uvedl náměstek.

Profesor Frouz konstatoval, že vinu na celé situaci nese i společnost Lesy České republiky. Lesy ČR už v 90. letech drasticky snížily počet svých zaměstnanců a začaly angažovat externí firmy. „To najímání externích firem je poměrně náročné a může trvat třeba až 10 týdnů, než je poškozené dřevo vytěženo,“ upozornil.

Na počátku 90. let to prý ještě bývalo tak, že polesný obešel svůj úsek během jednoho až dvou dnů a věděl, co se v jeho části lesa děje. Díky tomu bylo možné o les pečovat kontinuálně. Takto kontinuální péče dnes, podle Frouze, schází. Výhrady má také k tomu, že někteří ředitelé Lesů ČR ve funkci nezůstali příliš dlouho, byli rychle vyměněni, takže jistá kontinuita vedení schází i tady.

Když znovu promluvil Mlynář, poukázal na to, že se postupně daří navyšovat kapacity zpracování napadeného dřeva. V loňském roce prý bylo zpracováno 22 milionů kubíků dřeva napadeného kůrovcem.

Letos to ale s kůrovcem nebude tak zlé, protože momentálně prožíváme chladnější a deštivější léto, které kůrovci nesvědčí. To však podle Frouze neznamená, že v budoucnu nepřijdou další kůrovcové kalamity, protože jak se mění klima, a klima se podle Frouze opravdu mění, kalamity mohou přijít častěji. „V minulém století jich bylo několik,“ upozornil.

Mlynář v závěru pořadu varoval, že když nějaký vlastník lesa boj s kůrovcem zanedbá, riskuje návštěvu pracovníka Státní inspekce pro životní prostředí a udělení pokuty.  

Pánové se shodli na tom, že lepší je pozitivně motivovat lesníky, aby o les více pečovali a nebudovali smrkové monokultury. Problém je, že v tuto chvíli je smrk v našich lesích zastoupen asi z 50 procent, což podle Frouze rozhodně není v pořádku.

„Přirozené zastoupení smrku je u nás asi 11 procent. Já chápu, že ten smrk je ekonomicky výhodný, že se dobře řeže a tak, ale 11 procent a 50 procent, to je rozdíl,“ kroutil hlavou Frouz k závěru. K oněm 11 procentům přirozeného zastoupení smrku v českých lesích se prý dostaneme asi tak za 200 let.