Nejdříve Bašta nabízí krátký pohled do historie. Všímá si, že evropské civilizace se z nějakého důvodu propojily s kalendářem a určitou magií čísel. Oblíbená byla číslice tisíc a její násobky. První takové třeštění se objevilo právě na přelomu prvního a druhého tisíciletí a podle řeckého názvu magické číslice hnutí lidí očekávajících v modlitbách konec bytí bylo pojmenováno prý chiliasmus. A když to prý napoprvé nevyšlo, hledala se jiná časová vodítka.

V Čechách nakonec dospěli k závěru, že se to odehraje v roce 1419. A zachrání se pouze ti, kdo se zbaví pozemského majetku a odeberou se na vybrané hory. „Konec světa nenastal, zato začala krutá občanská válka, která postihla dvě následující generace,“ zdůraznil a dodal, že poté až do konce 19. století už nikdo přesné datum zániku lidstva neprorokoval, dokud v USA nevznikla jehovistická církev, která původně tvrdila, že konec hříšného světa přijde v roce 1914.

Po vypuknutí I. světové války se tak mnoha lidem zdálo, že stará vize apokalypsy se naplňuje. „Ale byl to příliš optimistický předpoklad, jak ukázala II. světová válka,“ podotkl Bašta Když skončila, lidstvo zjistilo, že případné zničení veškerého života na Zemi má jen ve svých rukou. Proto se nová chiliastická předpověď ozvala až v roce 2012, která záhy zdegenerovala do podoby scénářů béčkových filmů.

„Až letos v lednu někoho napadlo, že postrašit Západ klimatickou apokalypsou by nemusel být tak špatný kšeft,“ míní Bašta, který je přesvědčen, že to byl to nejspíše dobrý znalec historie, protože zkombinoval několik historických témat. Tou první podle něj byly dětské křížové výpravy z roku 1212, které měly osvobodit Jeruzalém z rukou nevěřících, druhou postava Johanky z Arku, která od svých čtrnácti let slýchala hlasy a po svých sedmnáctinách se vydala osvobodit Francii od Angličanů.

Nyní Bašta zvedá varovně ukazováček, když letos na Světové ekonomické fórum do Davosu přijela šestnáctiletá švédská aktivistka Greta Thunbergová a vystoupila s emotivním projevem, aby ctěnému shromáždění slíbila, že je bude strašit, burcovat a děsit tak dlouho, dokud nezachrání naší planetu. „Nepřítel, se kterým musíme bojovat, je děsivý, rafinovaný, všudypřítomný a černý jako saze. Ano, jde o uhlík a jeho sloučeniny, které ohřívají zemské klima. A máme na to pouhých dvanáct let,“ dodal Bašta s lehkou dávkou ironie.

Původní text ZDE

Nyní se statisíce jejich následovníků po jejím vzoru vydaly podle Bašty také na jakousi dětskou křížovou výpravu, která ochladí naši planetu a zabrání jejímu zničení globálním oteplováním. „Na námitku, že by pro ně i pro naši civilizaci bylo užitečnější, kdyby studovali a posléze vynalézali a vyráběli nové technologie, zaznívá chiliastická odpověď – není-li jistá budoucnost Země, je zbytečné studovat,“ kroutí Bašta hlavou.

Závěrem dodává, že pokud mladí klimatičtí aktivisté se svými požadavky uspějí, asi se jim nepovede kýžené planetární ochlazení, ale spáchají dokonalou technologickou sebevraždu naší civilizace, kterou umocní svou budoucí nevzdělaností. Připomněl, že někteří účastníci dětských křížových výprav se nakonec do Jeruzaléma dostali – jako otroci. „Organizátoři dětských pochodů je nalodili a pak prodali muslimům. Johanku upálili. To ten uhlík v polenech popravčí hranice,“ uzavřel.