„Já vidím, že to je pozitivní vývoj. V 90. letech se začala nějaká cesta, dneska vidíme kolem sebe výsledky. Jsou tady čistírny odpadních vod, regulované skládky odpadu, investují se peníze do zlepšení životního prostředí," řekl ČTK starosta Benátek nad Jizerou na Mladoboleslavsku Karel Bendl (ODS).

Podle něj se změnily představy lidí, což je vidět i na městské úrovni. „Lidé vyžadují daleko více od města. Už nestačí mít opravený chodník, ale mít i krásný park, dětské hřiště, inteligentní lavičku, světlo, které se zešeří, když pod ním nikdo nejde," řekl Bendl.

Podle jeho názoru by se představa světa v dnešní reálné podobě lidem z roku 1989 velmi líbila. „Jsme na tom ekonomicky dobře. Myslím si, že prostředky, které jsme vygenerovali, účelně vynakládáme. Máme hezký život, děti mají krásné školy, vybavené učebny, jezdí na výlety, na exkurze do zahraničí. Kdyby nám to v 90. letech někdo řekl, tak po tom skočíme okamžitě," uvedl starosta.

Roky po revoluci přirovnává Bendl k období zamilovanosti, kdy člověk přes euforii nevidí chyby. Poprvé se podle něj představa dokonalého světa začala lehce tříštit s prvními svobodnými volbami, kdy se do popředí opět dostala politika. „Až do konce 90. let to šlo směrem, kterým to dle mého názoru jít mělo. Pak se začaly objevovat horší stránky lidí a přestala v lidech být láska, souznění a dobro. Nemůžu si pomoct, byli to ti, kteří jsou dneska kolem nás ve vedoucích funkcích. Ti začali velmi šikovně pracovat s tím, co se nepodařilo, začali to zveličovat," řekl Bendl.

Samotný listopad 1989 byl pro Bendla podle jeho slov silně emocionálním zážitkem, sametovou revoluci prožíval jako 19letý student. „Je to zážitek prakticky nesrovnatelný s ničím od té doby, ani mých 19 let života do té doby. Pro mě to byl zásadní zlomový okamžik," řekl Bendl.

Pozitivně hodnotí vývoj po roce 1989 také starosta Dolních Břežan u Prahy a krajský zastupitel Věslav Michalik (STAN). „Máme se lépe, jsme svobodní, můžeme podnikat, máme demokracii. Ale mohli bychom dosáhnout mnohem více, kdybychom se dokázali vymanit z okovů nedůvěry, závisti a malosti," řekl Michalik.

Připomíná, že zásadní proměnou po revoluci prošly také samotné Dolní Břežany. „Obec zcela změnila svůj charakter, strukturu obyvatel i způsob jejich obživy," řekl Michalik.

Za největší přínos považuje svobodu projevu a pohybu starosta Hořovic na Berounsku Jiří Peřina (ČSSD). „Mrzí mě, že jsme se dle mého názoru ne zcela naučili pracovat s demokracií jako takovou. Osobně uznávám zastupitelskou demokracii, která spojuje právo rozhodovat s odpovědností za přijatá rozhodnutí," řekl Peřina.

Hořovice se podle něj rozvíjejí také díky penězům z Evropské unie. „Škoda, že ne všichni se cítíme součástí Evropy, ale i západních obranných struktur, například NATO," řekl.

Pozitivně hodnotí vývoj společnosti také starosta Zruče nad Sázavou na Kutnohorsku Martin Hujer (nez.). „Vývoj po roce 1989 hodnotím pozitivně. Ukotvení naší země v EU a nová doba přinesla Zruči nad Sázavou stavební i spolkový rozkvět. Plynule se navázalo na minulé období," řekl Hujer.