Ve studiu České televize se proti sobě postavili předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, prezident Konfederace zaměstnavatelských svazů Jan Wiesner, ředitel Odboru analýz a informací Úřadu vlády ČR Michal Pícl (ČSSD), Magda Faltová ze Sdružení pro integraci a migraci, zaměstnavatel 150 lidí Miloslav Meloun z Uhlířských Janovic, řidič autobusu David Štěrba a Michal Tung, zaměstnavatel z Prahy.

Tak pošlete do práce svoje děti, křičel na zaměstnavatele Středula

Wiesner hned na úvod zdůraznil, že pro české zaměstnavatele je snazší zaměstnat české pracovníky, protože se snáze zaškolují, ale lidé prostě nejsou. Už proto, že zaměstnavatelé sice dlouhodobě volali po vzkříšení učňovského školství, ale vládní garnitury na to adekvátně nereagovaly. To podle Wiesnera musejí vědět i odboráři, protože naráželi na podobnou neústupnost vlád.

Středula okamžitě zaútočil. „Pokud vám někdo nabízí částku 15 tisíc a mnohdy i nižší a tváří se, že za to lze měsíc přežít, tak je to nesmysl,“ udeřil odborářský boss.

Řidič autobusu Štěrba si ještě přisadil. Zaměstnavatelé podle jeho názoru pláčou, že nemají lidi, ale vyhazují peníze za zaměstnávání cizinců místo toho, aby přidali tvrdě pracujícím Čechům. Odborář Jiří Šafář sedící v publiku pokračoval v kanonádě. Zaměstnavatelé podle jeho názoru za 20 let totálně selhali, protože nedokázali jasně definovat, koho by mohli potřebovat pro svá pracovní místa, a české školství se tak nemuselo přizpůsobovat.

Pak si vzal znovu slovo Středula a spustil. „Ta situace je ale jiná, vážení zaměstnavatelé. Ta situace je přece taková, že existuje režim pro kvalifikované ukrajinské pracovníky, kde jste potřebovali 500 lidí, ale nedokázali jste naplnit platové požadavky těchto specialistů. A pak je tu druhý program pro vysloveně nekvalifikovanou pracovní sílu. Vy se chováte k těm lidem způsobem, že jim nabídnete 10, 12 nebo 13 tisíc. Co nás úplně uráží, když si švédská firma na severní Moravě stěžuje, že jim lidé nechodí do práce. Byl jsem se na to podívat a oni zaměstnávají ženy za 13 tisíc korun. Vezměte tam své děti a nabídněte jim to jako skvělou práci!“ hřímal na zaměstnavatele Středula.

V tu chvíli si vzala slovo ukrajinská řidička, která na vlastní kůži poznala, jak mnozí Češi odmítají tuhle práci dělat. Nejeden dopravní podnik stále marně hledá řidiče. „Já jsem se musela naučit česky, já jsem se musela naučit řídit, absolvovala jsem kurz bezpečnosti a jsem plně kvalifikovaná řidička, takže vím, o čem mluvím,“ zvedala hlas dáma ve studiu.

Předseda Česko-vietnamské společnosti si nebral servítky: Pan Středula lže!

Ke slovu se dostal také v publiku sedící předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter a také on okamžitě zvyšoval hlas. „Pan Středula lže, když říká, že odbory vítají kvalifikované zaměstnance,“ křičel na kameru. „Ano, jsou firmy, které skutečně nabízejí minimální mzdu, ale jsou firmy, které nabízejí výplaty od 18 tisíc do 27 tisíc a chtějí cizince, protože čeští lidé prostě nejsou!“ hřímal Winter.  

Ve studiu však také zaznělo, že především dlouhodobě nezaměstnaní lidé nemají dost peněz na to, aby si mohli zaplatit rekvalifikaci. Tito nezaměstnaní by si třeba rádi udělal řidičský průkaz skupiny B, jenže to není zadarmo. To si musí každý platit z vlastní kapsy a tady je kámen úrazu.  

Pan Tung si však posteskl, že začínající firma si často nemůže dovolit přemrštěné platy a těžko shání zaměstnance. Další vietnamská dáma doplnila, že Vietnamci pracují tvrději, protože chtějí dosáhnout např. na vzdělání pro své děti, které už Češi považují za běžné, zatímco Vietnamci si ještě pamatují, že to nemusí být samozřejmost.

Netrvalo však dlouho a slovo si vzal doběla rozpálený občan z Bruntálu, kde bohužel přetrvává vysoká nezaměstnanost. „V Bruntále se před časem otevřela nová montovna a lidem platí 63 korun na hodinu hrubého. Ten podnikatel tam dostal dotaci milion korun a na platy 13 tisíc až 18 tisíc korun na pracovní místo podle kategorie. Ten podnikatel ale lidem dává minimální mzdu, takže stát tomu podnikateli všechno dotuje a lidé dostávají jen minimální mzdu,“ křičel muž v modré košili.

Wiesner pomalu rudl v obličeji

Wiesner už to nevydržel. „Tady pořád dostávají slovo odboráři a my nemáme dost prostoru. Ty naši lidi bohužel na tom trhu práce nejsou. Kdyby tady byli, tak my je rádi zaměstnáme. V těch kategoriích, které my potřebujeme, prostě lidi nejsou a vůbec to není otázka mezd,“ rudl pomalu v obličeji prezident Konfederace zaměstnavatelských svazů. „My jsme třeba požadovali šičky do našich podniků a prostě nejsou. od 12 a půl tisíce. A máme příklady, kde jde o úkolovou práci, tak ta šička si vydělá třeba i 30 tisíc,“ pálil dál Wiesner.

Marcel Winter si ještě přisadil. „České firmy mají často už tak málo zaměstnanců, že jsou nuceny zavřít. Slyšel jsem, že byla uzavřena dohoda mezi odbory a ČSSD, že se sem nebudou pouštět pracovníci ze třetích zemí. Na to chci odpověď ano, nebo ne,“ křičel Winter takřka do ochraptění.

Na straně odborářů a zástupců vlády vyvolal jen vlnu smíchu. Když se hosté uklidnili, Středula začal vysvětlovat. „My jsme nikdy žádnou dohodu s nikým neuzavřeli a neuzavřeme. A já tady mám jednu konkrétní nabídku od firmy, kterou nebudu jmenovat, ale je to pro šičky. A tady se nabízí skvělý plat 11 tisíc až 13 tisíc,“ rýpal Středula do zaměstnavatelů. „My máme argumenty, které vy nemůžete napadnout,“ křičel Středula. To podle něj jen ukazuje, že poctivou prací lidé mnohdy nemohou vést důstojný život.

„Vy vůbec žádné argumenty nemáte,“ vrátil mu úder Wiesner. Platy pro šičky jsou až dvacet tisíc podle toho, jak je to v oboru obvyklé. Posléze vyčinil vládě za to, že se nestará o rozvoj školství, tak aby více vyhovovalo potřebám firem. Kromě toho Wiesner zdůraznil, že Hospodářská komora ČR nepodporuje ty podnikatele, kteří zaměstnávají lidi za almužnu.

Ke slovu se ovšem dostal také jeden z romských předáků, který na podnikatele řval, že máme 400 tisíc nezaměstnaných lidí, kteří často žijí za almužnu na úrovni 3 300 korun. „Chtěl bych vás vidět, jak budete žít za tyhle peníze,“ křičel na zaměstnavatele romský spoluobčan. „A proč se ti nezaměstnaní neseberou a nejdou pracovat za 14 tisíc,“ zazněla na oplátku otázka ze strany zaměstnavatelů.