Podle Pavla jsou Spojené státy demokratickou zemí, Washingtonskou smlouvu schválili tamní zákonodárci, a tudíž je tato smlouva pro USA zákonem. Je pro ně tedy závazný i článek pět této smlouvy, který zavádí princip „jeden za všechny a všichni za jednoho“. To, že to Trump neřekl nahlas, neznamená, že to Spojené státy nebudou ctít.

Turecko se bude chovat racionálně, věří Pavel i Stropnický

Stropnický dal generálu Pavlovi za pravdu. Neměli bychom prý také zapomínat, že ministrem obrany USA je zkušený James Mattis, který spojence opakovaně ujišťoval, že USA budou ctít článek pět. „Mně plně stačí ujištění Donalda Trumpa, že ctí smlouvu o NATO,“ konstatoval ministr.

Podle Pavla je jistě možné, že se všechny členské státy vždy zcela neshodnou, ale nakonec dospějí k nějaké dohodě. „Jsou různé názory a tenze jsou běžnou součástí života. Když se podíváme na hodnotu Aliance, tak Němci a Turci mohou mít rozdílné názory, ale sedí u jednoho stolu a jsou schopni o věcech diskutovat. Kdyby neseděli u jednoho stolu, tak by možná neřešili tenze takto,“ upozornil Pavel.

Také podle Pavla se bude Turecko chovat racionálně, byť ze země půlměsíce slyšíme různé nápady a není snadné s Turky vždy o všem hovořit, ale nakonec partneři dokážou najít shodu.

Už žádný export evropského způsobu života, slibuje Stropnický

NATO se veřejně přihlásilo k boji proti Islámskému státu. Podle Pavla je to logický krok, protože členské státy NATO už tak či onak působí v protiteroristické koalici. Pavel však varoval, že NATO samo o sobě stačit nebude. Na zklidnění situace v Sýrii a Iráku bude třeba spolupracovat i se zeměmi, které nejsou ani členy NATO, ani členy Evropské unie.

Stropnický podotkl, že české vojenské angažmá v Iráku je vzhledem k velikosti naší země opravdu veliké. „Naše L-159 jsou zapojeny do bojových akcí. Měly už stovku bojových akcí a je možné, že Vodochody budou muset obnovit jejich výrobu,“ prohlásil ministr. Samotné bojové akce musí provádět irácká armáda, je to jejich země a psychologický efekt postupu irácké armády je klíčový, ale spojenci např. cvičí irácké vojáky a poskytují jim i jinou podporu. Sama Česká republika by mohla počty vojáků v Iráku navýšit až o 150 vojáků.

Kromě toho nesmíme zapomínat ani na Afghánistán, protože Afghánistán a Irák jsou podle obou hostů spojené nádoby a problémy v obou zemích je třeba řešit současně. Těmto zemím je navíc třeba pomáhat dlouhodobě.   

„Žádný export evropského způsobu života se neděje. Byla to chyba a ta už se teď neopakuje,“ zdůraznil Stropnický. Je to však proces tzv. na dlouhé lokte. „Trpělivost by nám mohla přinést růže,“ zaznělo z úst českého ministra obrany.

„Boj proti terorismu a extremismu bude boj generační, varoval u Moravce generál Pavel. Závazek NATO vůči Afghánistánu je proto teď dlouhodobý. Pavel v této souvislosti konstatoval, že armáda dokáže do jisté míry zajistit bezpečnost, ale už příliš nemůže pomáhat se zvyšováním vzdělanosti Afghánců a tak podobně. Zde musejí pomoci další složky.

Rusko nás obviňuje, jenže...

NATO ale nezapomíná ani na své východní členské státy, které se potýkají s ruskou hrozbou. „Já bych na úvod řekl, že my jsme reagovali na ruskou anexi Krymu a na jasnou ruskou podporu povstalcům na Donbasu,“ zaznělo z úst Pavla. NATO podle Pavla zkrátka jen reaguje na to, co se děje na ruské straně. „Demonstrujeme odhodlání naše partnery bránit,“ shrnul Pavel.

Rusové sice opakovaně hovoří o agresivním chování NATO, ale když se podíváme na to, kolik vojáků má v regionu Aliance a kolik vojáků vyčkává na ruské straně, tak ruské síly jsou výrazně silnější. Přítomnost jednotek NATO v Pobaltí je z tohoto pohledu spíše symbolická.

Stropnický prozradil, co si o ruské hrozbě myslí ve Švédsku, kde mají celou řadu problémů s nelegálními migranty. „Když jsem se ptal ve Švédsku, co je vnímáno jako důležitější, jestli je to uprchlická krize, nebo ruská hrozba, tak jsem se i navzdory tomu všemu, co se ve Švédsku děje, dozvěděl, že je ruská hrozba vnímána jako větší,“ prozradil Stropnický.

Nakonec došlo také na otázku, zda bude česká vláda zvyšovat výdaje na obranu. Stropnický si je vědom prvního nástřelu rozpočtu, v němž je ministerstvu obrany přiřčeno podstatně méně peněz, než by bylo potřeba. Česká armáda se podle Stropnického musí dostat minimálně na výdaje 1,4 procenta HDP, k čemuž se zavázala koalice. Nemluvě o tom, že bychom měli vydávat na obranu dvě procenta HDP, jak jsme se k tomu ostatně zavázali při vstupu do Aliance.

„Já ten návrh rozpočtu chápu jako první nástřel, o kterém budu dál jednat. Mám domluvenou schůzku s (s ministrem financí) Ivanem Pilným a rád bych se o tom pobavil i s premiérem (Bohuslavem) Sobotkou (ČSSD),“ prozradil Stropnický. S čím by se tedy spokojil? Pro rok 2018 žádá o 3 miliardy korun pro obranu navíc a v dalších letech 17 miliard korun navíc.

Generál Pavel k tomu dodal, že s menším objemem peněz bude mít NATO méně tanků, méně lodí, hůře vybavené brigády a tak podobně. Zkrátka se to projeví na síle NATO.