„Podle našich předchozích zkušeností značná část legálních provozovatelů svou činnost ukončí nebo ji začne provozovat nelegálně. To se samozřejmě odrazí také ve výběru daní,“ říká starosta Frýdlantu Dan Ramzer, který stejně jako většina starostů nevěří předkladatelům novely, že se příjmy pro obce zvýší. Naopak je přesvědčen, že obce přijdou o své příjmy a nelegální trh s hazardem vzroste.

Ministerstvo: obce o peníze nepřijdou

Novela mění rozpočtové určení odvodu na poměr 37 procent pro stát a 63 procent pro obce a ubírá tak 17 procent z příjmů obcí. Ministerstvo financí v důvodové zprávě k novele zákona o hazardu sice tvrdí, že obce o peníze nepřijdou, protože pokles podílu nahradí zvýšení daňové zátěže a o 25 korun vyšší denní poplatek za každý automat místo současných 55 korun. Státu by mělo zdanění loterií přinést o zhruba dvě miliardy korun víc, což zástupci obcí považují za zcela nerealistický předpoklad, protože důsledkem bude redukce technických herních zařízení na zhruba 41 908 v roce 2016, což představuje snížení trhu technických her o téměř třicet procent proti roku 2014. „Výpočet loterijního odvodu v příštím roce tedy musí vycházet z razantně sníženého základu odvodu,“ upozorňuje Svaz. A to podle něj znamená, že obce obdrží v roce 2016 pouze 3,8 miliard korun, což znamená proti loňskému roku pokles o několik set milionů korun. „Jde o zcela zjevný rozpor s důvodovou zprávou, která tvrdí, že obce v úhrnu obdrží více než 62 milionů korun oproti roku 2014,“ říká Svaz měst a obcí ve svém vyjádření.

Počet herních automatů klesne o deset tisíc

Podle zástupců měst a obcí bude propad trhu s technickými hrami daleko výraznější, než předpokládá Ministerstvo financí. V důsledku zvýšení daní odhadují pokles výherních automatů o zhruba deset tisíc, což představuje až pětinu celého trhu. Navíc Ministerstvo financí intenzivně ruší povolení k provozování technických her, pokud se dostaly do rozporu s obecně závaznými vyhláškami, takže není možné odhadnout, jaký bude konečný stav. Obce průběžně přijímají další vyhlášky zakazující provozování technických her na svém území. Například Praha vydala obecně závaznou vyhlášku, která s účinností od 1. ledna 2016 ruší všechny herny na území hlavního města, což je 212 heren. Počet výherních automatů tak stále klesá. Radost odborníků a lékařů kalí však obavy, že zvýšení daní spolu s nedostatečným kontrolním mechanismem podpoří činnost černého trhu.

Návrh je nespravedlivý, výpadek peněz mají nést jen obce

Svaz proto žádá senátory, aby poměr rozdělování peněz upravili na 70 ku 30 ve prospěch obcí. „Přestože i v tomto modelu utrpí obce proti výchozímu roku 2014 určitou újmu, nedojde k tak razantnímu, náhlému a neočekávanému výpadku jejich příjmů,“ vysvětlují zástupci obcí, kteří předložený návrh považují za nespravedlivý, protože výpadek v rozpočtu nemá nést stát, ale jen obce.

Právníci kritizují nekvalitní regulaci hazardu

„Nedostatečný výběr daní a odvodů z hazardních her však nezpůsobují jen současné sazby, o jejichž zvýšení novela usiluje, ale především nedostatečná a nekvalitní regulace celého sektoru, umožňující mj. značný podíl ilegálních provozovatelů unikajících beztrestně jakémukoliv zdanění. Poměr počtu výherních automatů k počtu obyvatel je i kvůli nedostatečné regulaci u nás excesivní – je zhruba 23krát vyšší než v Rakousku a 2,5krát vyšší než v Německu. Náklady v souvislosti s jejich provozem (odhadují se na zhruba 15 miliard Kč ročně) se přitom přenášejí na společenské zdroje,“ upozorňuje na závažné skutečnosti profesor Josef Bejček z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Na internetu utíkají státu miliardy

V Poslanecké sněmovně čekají na projednání další tři zákony upravující herní a hazardní trh od roku 2017. Zákonodárci by se však podle profesora Josefa Bejčka měli místo dílčích prvoplánových a „pěkně působících“ novel, které „vidí jen na jedno oko“, soustředit spíše na projednání nové komplexní právní úpravy hazardních her, která sladí ekonomická, sociální, soutěžní a jiná společenská hlediska. „Laciné a líbivé dílčí legislativní návrhy nás mohou v důsledku přijít dost draho,“ varuje profesor Bejček.

Kritizuje, že platný zákon neupravuje provozování loterií a jiných podobných her na internetu, což je předmětem oprávněné kritiky i ze strany Evropské komise.

Provozovatelé internetových hazardních her podnikají a nabízejí své služby na našem území neoprávněně a svoje příjmy samozřejmě nepřiznávají a nezdaňují vůbec. Právník upozorňuje, že internetový loterijní trh přitom rychle roste a stát jen bezmocně přihlíží stále masivnějším daňovým únikům a parazitování ilegálních provozovatelů, kteří se nijak nepodílejí na vyvolaných sociálních nákladech svého podnikání.