Horváth vystoupil veřejně pro stanici Alaska's News Source, kdy popsal osm hodin čekání ve vraku stroje, minuty po pádu i právě poslední komunikaci s Petrem Kellnerem. Podle jeho slov byl den, kdy se tragédie stala, ideální den pro heliboarding i snowboarding. Vrtulník, v němž letěl společně s Kellnerem, pilotem a dalšími horskými průvodci, je měl dopravit na těžko přístupné sjezdovky.
Vrtulník však havaroval, narazil do skály a kutálel se ze srázu několik desítek metrů dolů. Všichni kromě Horvátha následně zemřeli.
„Prásk, nepamatuji si, kolikrát jsme se převrátili, než jsme se zastavili a pak bylo ticho. První, co jsem si pomyslel, bylo: ‚Co se to sakra děje‘,“ uvedl Horváth, jenž zůstal uvězněn ve vraku, Kellnera však podle svých slov viděl, jak se pohybuje venku. Hlasitě na něj křičel: ‚Hej, Petře, my tady neumřeme! No tak, pojď mi pomoct!‘" a tak podobně. Ale on byl možná v šoku nebo co a možná viděl něco vzadu na vrtulníku. Tak šel, asi deset metrů ode mě a zpátky k vrtulníku. A to bylo naposledy, co jsem ho viděl,“ popsal Horváth, který vydržel čekat na záchranáře osm hodin, kvůli omrzlinám přišel o několik prstů.
Záchranáři nakonec dorazili až po osmi hodinách.
Vyšetřovatelé z amerického úřadu pro bezpečnost dopravy za hlavní příčinu nehody považují pochybení a špatné proškolení pilota Zacharyho Russella, z jehož profesní složky vyplynulo, že nikdy neabsolvoval cvičení v přistávání na horském hřebenu pro vrtulník, který osudný večer pilotoval. Dlouhé vyšetřování prokázalo, že před nehodou nebyl vrtulník nikterak poškozen.
Každý rok měl pilot Russell podle předpisů podstoupit přezkoušení pro situaci s nechtěnými meteorologickými podmínkami při letu podle přístrojů. Takové školení však splnil 14 měsíců před nehodou, uvádí server iROZHLAS.cz.
Dalším zásadním pochybením, které mohlo negativně ovlivnit Rusellovo pilotování, byl jeho nejbližší spolupracovník, kterým je podle předpisů lyžařský instruktor. Ten by měl s pilotem koordinovat místa přistávání a vzletů a identifikovat možná rizika.
Podle amerických vyšetřovatelů byl však lyžařský instruktor v době nehody pod vlivem drog, konkrétně amfetaminu a kokainu. „S ohledem na hladiny naměřené v jeho krvi byl vedoucí lyžařský průvodce pravděpodobně ovlivněn účinky drog v době nehody,“ stojí ve zprávě.
Drogy byly zjištěny i u druhého lyžařského průvodce, který před adrenalinovým sportem zřejmě užil marihuanu. Stopy psychoaktivní látky THC v krvi vedly vyšetřovatele k závěru, že ji užil, ale že v době nehody už „nebyl výrazně ovlivněn účinky“.
Záchrana zříceného vrtulníku, která mohla rozhodnout o životě Petra Kellnera, který nehodu přežil, ale zemřel v důsledku několika hodin čekání na pomoc, se zpozdila pochybením dvou firem – té, která provozovala adrenalinovou aktivitu, a firmy vlastnící letoun.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Vanda Efnerová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
vipera
_profil_top.jpg)
