Odejde Jan Lipavský z vlády?Anketa
Podle serveru se začalo jednat o příklad pro země úzce spjatými se Spojenými státy, aby tlačily také na své vlastní vůdce, aby odstoupili.
Aby následovali Bidena si vyslechli v posledních 2 měsících již tři „nepopulární lídři, kterým hrozí volby“ – japonský premiér Fumio Kišida, kanadský premiér Justin Trudeau a německý kancléř Olaf Scholz.
Fotogalerie: - U německých sousedů
Na odchod této trojice se již začala ptát i vlivná média. „Proč Scholz nenapodobí Bidenovo rozhodnutí?“ ptal se na začátku tohoto měsíce po sérii porážek v zemských volbách německý časopis Der Spiegel, podle něhož by kancléř „udělal laskavost své straně, své zemi i sám sobě“, kdyby odstoupil. Letos v létě, v návaznosti na Bidenovo oznámení, položila kanadská televizní stanice CBC otázku také v podobném duchu a tázala se, zdali by Trudeau „mohl odejít jako další?“. A Kišida „prožíval Bidenovu chvíli“ podle sloupkaře Williama Peseka již minulý měsíc, když odstoupil z čela své strany.
„Stesky na nepopulárního lídra a volání po alternativě nejsou ničím novým a politická dynamika je v každé zemi jiná: Kišida měl na kahánku už před Bidenovým odstoupením a není jasné, zda Scholz nebo Trudeau podlehnou vnitrostranickému tlaku tak, jak to nakonec udělal Biden. Výslovné zmínky o Bidenovi, které kolují v Tokiu, Ottawě a Berlíně, jsou však důkazem, že jeho červencové rozhodnutí vytvořilo celosvětový model politika, který dělá tu nejnepřirozenější věc: rozhodne se dobrovolně vzdát moci bez porážky nebo smrti,“ komentuje list co následuje po Bidenovu kroku.
Zatímco Kišida tlaku „udělat Bidena“ podlehl, lídři Německa a Kanady se brání i přesto, že se jim hromadí vzkazy, aby skončili dříve, nežli se za rok budou v obou těchto zemích konat volby.
Fotogalerie: - Kříže před německou ambasádou
Politico zdůrazňuje, že Scholz, který převzal funkci kancléře po Angele Merkelové jen dva měsíce poté, co se Kišida stal japonským premiérem, bojuje o politické přežití při rekordně nízkém hodnocení. „Stejně jako Biden čelí výzvám, aby ustoupil politikovi, který má lepší předpoklady vést středolevicovou SPD ve spolkových volbách v příštím roce,“ zaznívá.
Analytik německé společnosti Forsa Peter Matuschek pro Politico shrnul, že v sousední zemi „panuje hluboké zklamání z vlády, z koalice i ze Scholze“. Dít se tak má kvůli pokračujícímu dopadu války na Ukrajině na Německo i kvůli bojům uvnitř Scholzovy vládní trojkoalice. „Podle průzkumu německé televizní stanice ARD se Scholzův rating na začátku tohoto měsíce pohyboval na úrovni pouhých 20 procent,“ upozorňuje.
Voliči letos již Scholze a jeho Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) dle plátku „potrestali u volebních uren“ jak při eurovolbách, tak při zemských volbách v Durynsku a Sasku, kde se významně dařilo Alternativě pro Německo (AfD), zatímco SPD „byla odsunuta na jednocifernou hodnotu získaných hlasů“.
Fotogalerie: - Mírový pochod v Norimberku
Politické kruhy v Berlíně již mají v hlavě dle listu potenciálního nástupce: Borise Pistoriuse, Scholzova ministra obrany, který se trvale řadí mezi nejoblíbenější politiky v zemi. A po měsících zákulisních řečí začali někteří členové strany tyto úvahy vyjadřovat veřejně. „SPD musí o Pistoriusovi jako o kandidátovi na kancléře přemýšlet,“ řekl kupříkladu minulý týden starosta Mnichova Dieter Reiter.
Podle průzkumu veřejného mínění, který tento týden zveřejnila Matuschekova agentura Forsa, dvě třetiny německých voličů – včetně 63 procent těch, kteří SPD volili v posledních spolkových volbách, žádají, aby Scholz odstoupil a umožnil Pistoriusovi kandidovat na kancléře za SPD. Volby by v Německu navíc dle serveru mohly nastat mnohem dříve, jelikož se blíží „rozpočtová roztržka“ mezi členy vládní koalice, která by prý mohla znamenat pád Scholzovy vlády.
Podobné tlaky má cítit na druhé straně Atlantiku také kanadský premiér Justin Trudeau. Politico ukazuje, že jeho oslabující podpora se projevila již letos v červnu, kdy se konaly mimořádné volby v parlamentním obvodu v oblasti Toronta. Jejich výsledkem totiž bylo, že Trudeauovi liberálové ztratili křeslo, jež strana držela 30 let.
Fotogalerie: - Kanadská panoramata
Prohra liberálů v druhých mimořádných volbách na začátku tohoto měsíce, tentokrát v Trudeauově domovském regionu Montréalu, měla dané tlaky ještě zesílit a začínají padat dotazy, zdali je v Kanadě „ekvivalent Nancy Pelosiové“, který by se současným lídrem země vedl tvrdý rozhovor o jeho další kandidatuře.
Trudeau se však zatím vzdát kandidatury podobně jako Scholz nechystá. „Musím vést boj proti lidem, kteří chtějí této zemi ublížit, kteří chtějí ublížit našim komunitám a kteří chtějí zemi vést směrem, který je, upřímně řečeno, přesně opačný, než kam svět potřebuje jít,“ padlo od kanadského premiéra na začátku měsíce ujištění, že se „nikam nechystá“. Otázkou má být, zdali mu toto přesvědčení vydrží až do voleb.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Měli by lídři Kanady a Německa „následovat Bidena“?
autor: Radek Kotas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
