Peníze plánu obnovy mají jít podle premiéra Babiše na lepší úřady a zdravotnictví. V plánu je například onkologické centrum za deset miliard, modernější železnice, odolnější lesy nebo digitalizované úřady a firmy.

České úřady však musejí podle Bruselu vyloučit – obecně řečeno – střety zájmů, aby země dostala celou částku 180 miliard korun. Podle ekonomky může být kontroverzní, že jsou programy podmíněné. „Když se podíváme na národní plán obnovy, je jasné, že je spojen s podmínkami, tady se akorát podmíněnost projevila ve struktuře. Řekněme v důrazu na zelený pilíř a digitalizovaný pilíř. Programy bývají podmíněné, což je celkem kontroverzní věc, protože danou zemi to nějakým způsobem ohraničuje,“ zmínila, že země může být tak nucena k nějaké reformě, což vyvolává vnitřní spor.

Zda se ona podmínka ohledně vyloučení střetu zájmů vztahuje k premiérovi Andreji Babišovi (ANO), si netroufá přímo tvrdit: „Je to spíše otázka pro právníka. Řekněme ale, že je velmi běžné, že programy tohoto typu bývají podmíněny celou řadou kategorií, které se sledují. Koneckonců už dnes víme, že si plán obnovy vyžádá speciální orgány, které budou spjaty s MPO, aby na financování jednotlivých částí dohlížely,“ zmínila vznik nového administrativního orgánu.

Moderátorka Kroužková se zajímala, zda podezření na střet zájmů v souvislosti s plánem obnovy je skutečně namístě. „Víte, já bych řekla, že obecně, když máte takové programy, jako je národní plán obnovy, kde jsou zajímavé částky – a to se týkalo i té covidové pomoci – tak jaksi dobývači renty zablikají ušima a už vidí, kde jsou možnosti. Jakmile je možnost se napojit na státní penězovod, chtějí toho využít,“ uvedla Švihlíková, proč se u plánu obnovy řeší střet zájmů.