MF Dnes věnuje zemřelému Štěpánovi celou stránku, nazvanou „Muž, který se stal symbolem agónie komunismu“. Štěpán měl podle deníku být nebezpečným funkcionářem, opojeným mocí a kariérou. Tu udělal úžasným tempem, když se již krátce po čtyřicítce dostal do předsednictva ÚV KSČ, nejužší komunistické elity. Kromě toho prý byl z pozice předsedy stranické buňky neomezeným vládcem hlavního města.

Měl však prý smůlu, že jeho kariéra kulminovala na konci osmdesátých let. V Sovětském svazu i jinde začali dogmatici ztrácet pozice, ovšem o to křečovitěji se drželi moci v Československu. „Nezbývalo mu, než výt s vlky,“ řekl k tomu historik Pavel Žáček, první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, kterého deník vyzpovídal.

V roce 1988, když se do nejvyššího stranického orgánu dostal, přitom Štěpán podle něj byl považován za reformátora, byť opatrného. Zlom podle Žáčka nastal v lednu 1989, kolem série demonstrací „Palachova týdne“. „Tlak konzervativců byl obrovský a Štěpán se z reformisty stal stoupencem konzervativního proudu,“ říká Žáček. V této pozici pak prý Štěpán vydržel až do posledních dnů režimu, kdy odpovědnost padla na něj, protože byl nejvýraznější, ale také nejnenáviděnější.

Deník Blesk se zaměřil na nebožtíkovy majetkové poměry a předložil výčet nemovitostí, které Štěpán s manželkou vlastnili. Dům v Mukařově u Prahy měl před smrtí přepsat na manželku, zatímco až do smrti měl vlastnit rozsáhlé pozemky na Lounsku a Kutnohorsku. Jeho manželka Alena má vlastnit polovinu domu v pražském Braníku.

Majetkový striptýz zemřelého pak pokračuje informací, že celková hodnota nemovitého majetku Štěpánových činila deset milionů. Navíc prý bývalý komunistický tajemník dostával důchod více než 18 tisíc, z něhož nyní jeho vdova bude dostávat měsíčně 8 tisíc.

To však prý rozhodně nebyl jediný Štěpánův příjem. Díky kontaktům z minulých dob dokázal prý vydělat velmi slušné peníze na ekonomickém poradenství a lobbingu. „Tu a tam někoho seznámím směrem na Čínu a na celý Východ, který mám dobře prošláplý od mládí,“ prozradil prý sám Blesku. Tyto příjmy prý bývalému zástupci dělnické třídy umožnily luxusní život, drahé obleky a pravé kubánské doutníky.