Spencerová ve svém komentáři pro server Literarky.cz shrnuje, že diplomatická aktivita, kterou byl doslova nabit uplynulý týden, je pro Američany jednou z mála možností, jak si udržet na budoucí vývoj v Sýrii alespoň nějaký vliv.

Za předpokladu, že Washington kvůli Sýrii nechce jít s Moskvou do otevřené války, musí dle analytičky spěchat, protože zatímco se svými spojenci přešlapoval na místě a soustředil se na slovní kritiku ruského postupu, ruské letectvo v Sýrii posiluje a dál bombardovalo a bombarduje „teroristy“. A nejenže posiluje režim syrského prezidenta Bašára Asada a postupně likviduje dosavadní politiku USA vůči Sýrii, hlavně tím ale s každým dnem zmenšuje prostor, v němž by se Spojené státy mohly do budoucna uchytit.

Probombardovat se do konce

Analytička dále poukazuje na to, že snaha získat ve vývoji kolem Sýrie větší roli vedla USA nejen k zintenzivnění diplomatických snah, ale i k nutným kompromisům. Američané na jednáních ustupují od požadavku na odchod syrského prezidenta Bašára Asada z úřadu, čímž se prý snaží přimět své hlavní regionální partnery – Turecko, Saúdskou Arábii a Katar, aby se připojily k boji, protože ovládají povstalecké skupiny, které samy podporují.

„Při tom všem je očividné, že ke kompromisům a kličkování je Washington nucen ruským bombardováním, a pokud by Moskva polevila, mohou iniciativu znovu převzít USA, což je ale pro Rusko v časech, kdy unipolární svět končí, nepřípustné. Jinými slovy, zdá se, že se Rusko v Sýrii tak nějak „musí“ probombardovat až do úplného konce, byť není úplně zřejmé, co si pod tímto pojmem aktuálně představit,“ míní analytička.

Celý komentář ZDE

Spencerová v této souvislosti poukazuje na nárůst počtu civilních obětí, které způsobují ruské, americké i izraelské nálety na pozice různých teroristických hnutí. „Rusko podle USA – ve stopách USA či Saúdské Arábie – prý rovněž vybombardovalo blíže nespecifikovanou nemocnici u Aleppa. A podle OSN jen z provincií Aleppo, Hamá a Idlíb v prvních třech týdnech října uprchlo na 120 tisíc civilistů, přičemž většina zamířila do klidných oblastí Sýrie, část pak do uprchlických táborů v Turecku,“ uvádí analytička.