BBC uvádí, že do začátku tohoto června dorazilo na lodích k evropskému kontinentu více než 100 000 uprchlíků. Z tohoto počtu jich 54 000 dorazilo k italským břehům, dalších 48 000 k řeckým břehům, 920 do Španělska a 91 k Maltě. „Jedna z největších záchranných akcí pak proběhla před několika málo dny, kdy bylo doslova vytaženo z moře nejméně 6000 běženců a dopraveno v rámci mezinárodní operace do jižní Itálie,“ zmiňuje BBC. Prudkému nárůstu počtu uprchlíků konkrétně čelí např. řecký ostrov Lesbos. Zatímco v lednu 2015 k jeho břehům dorazilo 737 uprchlíků, tak v květnu to bylo již 7200. Do Řecka se jich dostává denně asi 600, z čehož plná polovina skončí právě na tomto ostrově.

Dále britské médium uvádí statistiku týkající se počtu úmrtí a konstatuje, že podle Mezinárodní organizace pro migraci do včerejšího dne v letošním roce zahynulo ve Středozemním moři 1865 lidí. „Z nich je drtivá většina obětí, které se snažily dosáhnout italských břehů. Nejvíce uprchlíků potom zemřelo 19. dubna, kdy u italského ostrova Lampedusa zahynulo 800 lidí.“ V každém případě pevninské Řecko zůstává hlavním tranzitním bodem pro mnoho uprchlíků, kteří do Evropy cestují přes Balkán a usilují o to dostat se do severní Evropy. Znatelný nárůst přítomnosti běženců zaznamenalo ovšem také sousední Bulharsko. Sem proudí zejména lidé ze Sýrie, kteří sem putují přes Turecko.

• Celý text v angličtině naleznete ZDE

„Nejvíce do Evropy v letošním roce přicházejí Syřané (8800), dále Eritrejci (3300) a Somálci (2900). Mnozí další potom pochází ze subsaharské Afriky. Obrovský exodus vyvolala samozřejmě občanská válka v Sýrii. V ostatních případech je příčinou chudoba a porušování lidských práv,“ konstatuje BBC ve své analýze. Konkrétně do Itálie proudí nejvíce Eritrejci, za nimi následují Somálci a Nigérijci. Do Řecka potom míří v prvé řadě migranti ze Sýrie a dále Afghánci. Za jeden z klíčových problémů považuje BBC harmonizaci azylové politiky. „V EU je 28 států, z nichž každý má své vlastní policejní síly a soudnictví. Podrobnější pravidla by přinesla svůj efekt. Ještě větší výzvou pro EU však je jejich uvedení do praxe,“ soudí BBC.

Podle BBC je třeba si uvědomit, že obrovské množství občanů EU se volně pohybuje z jedné země do druhé. „Tito lidé jsou také často popisováni jako migranti, ale jsou plně chráněni zákony EU, a to i přesto, že spáchali nějaký trestný čin. Jejich status je odlišný od postavení migrantů nepocházejících z EU. V některých zemích EU, včetně Velké Británie, mají právě z těchto důvodů problémy na pracovním trhu i v oblasti sociálního systému. Mnoho členských států Evropské unie jsou dále součástí Schengenu, což umožňuje snazší pohyb přes hranice bez nutnosti prokazovat se pasem či jinými dokumenty,“ uvádí BBC.

Podle pravidel Evropské unie mají žadatelé o azyl právo na potraviny, první pomoc a přístřeší ve speciálních centrech. Jejich případ by měl být posouzen individuálně a podle jejich potřeb. Mohou obdržet azyl z rozhodnutí „první instance“. V případě neúspěchu jejich žádosti se mohou odvolat k soudu a získat azyl na základě jeho rozhodnutí. „Počet žádostí o azyl v zemích EU dosáhl vloni 626 065, což byl oproti roku předchozímu nárůst o téměř 200 000. Za loňský rok se mimo jiné téměř zdvojnásobil počet žádostí o azyl ze strany syrských občanů. To představovalo z celkového počtu pětinu. Za nimi následovali se značným odstupem Afghánci a dále migranti z Kosova a Eritrejci. V roce 2014 byl udělen azyl 163 000 lidí. Nejvíce v Německu a ve Švédsku,“ dodává BBC.