Kalousek v minulých týdnech vládu často kritizoval za populistické kroky a zbytečné rozdávání peněz ze státní kasy. Vadil mu zejména příspěvek 5 000 korun na dítě pro každou rodinu, což podle exministra financí, známého snahami o šetření ve výdajích státu, prohloubí už tak velký státní dluh, který budou splácet další generace.

Jiná situace ale podle něj platí s extrémními cenami elektřiny. „U elektřiny jsem nenašel jediný důvod, proč tu cenu neregulovat,“ prohlásil minulý týden Kalousek v České televizi. „U nás ten rozdíl mezi nákladovou cenou a tržní cenou je obrovský, takže nemůže to skončit jako v Austrálii, kde dali regulovanou cenu a měli blackout, protože za tu cenu to nikdo nevyrobil. U nás je obrovský prostor, to znamená, mohla by být regulovaná nižší cena a ty firmy by pořád vyráběly,“ prohlásil Kalousek podle informací serveru iDNES.cz.

Cenu elektřiny regulují třeba Slovensko či Francie. Podle českého premiéra je to sice pěkná myšlenka, ale extrémně těžká na provedení. „Spíš si položme otázku, proč naprostá většina evropských zemí k něčemu takovému nepřistoupila. Protože to má spoustu dopadů a hlavně to není úplně jednoduše technicky proveditelné. Některá ta opatření vypadají velmi lákavě a vypadá to jako hezké heslo, ale když se podíváme na to, co to v praxi znamená, tak se ukáže, že to tak výhodné není,“ má jasno Fiala.

Nejhlasitěji o regulaci cen již řadu týdnů hovoří šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. „Stokrát jsme řekli, že to mají zastropovat, že mají stáhnout a zařídit, aby ČEZ nebyl na lipské burze, že si mají vzít dividendu, a ne dávat ČEZ peníze. Nic z toho neudělali,“ láteřil Babiš ve svém pravidelném pořadu Čau lidi.

„Ceny rostou v celé Evropě. Tam ale na rozdíl od nás činí opatření pro zmírnění dopadů. Výsledek? Přes kupní sílu máme pátou nejvyšší cenu plynu pro spotřebitele v EU. V elektřině už vedeme,“ přidal se na Twitteru místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Premiér Petr Fiala mezitím stále operuje s úsporným tarifem a zvažuje také zavedení daně z neočekávaných zisků v některých sektorech. „Jaká forma solidarity to bude, o tom vedeme debatu. Válečná daň je jednou z forem, ke kterým můžeme přistoupit. Je rozumné, abychom něco takového zvažovali. Jaké to bude mít parametry, pokud se na tom domluvíme, to se ukáže, až budeme mít výsledek jednání,“ dodal Fiala s tím, že by mohlo jít o sektory energetických firem a rafinérie nebo distributorů a prodejců pohonných hmot.