„Dobrý den, zajímalo by mě, jak by se u nás v ČR řešil státní bankrot? (pokud by k němu došlo).“ Tuto otázku položil českému europoslanci občan vystupující pod přezdívkou NoName94. Dostalo se mu ujištění, že tragický scénář těchto rozměrů Česku zatím nehrozí. Ale kdyby k tomu mělo přece jeden v budoucnu dojít, bude krach naší země vypadat přibližně jako v Řecku.

„Dobrý den, naší zemi státní bankrot aktuálně nehrozí. Kdyby stát najednou nebyl schopný splácet své dluhy, doplatily by na to nejvíc banky, které od státu v minulosti nakupovaly dluhopisy. Následně by na to doplatili klienti bank, jež u nich mají uložené peníze. V takovém případě by se to řešilo podobně jako v Řecku – banky by dostávaly půjčky od centrální banky a byly by stanoveny limity na vybírání peněz z bankomatů,“ odvětil na dotaz čtenáře europoslanec.

Další čtenářka si europoslanci postěžovala, že jsme se před rokem 1989 podřizovali jedné velmoci a po roce 1989 se podřizujeme druhé, ale jinak se toho mnoho nezměnilo. Tak alespoň zní názor dámy, která vystupuje pod přezdívkou „morka“.

„Vážený pane Machu, děkuji za Vaši záslužnou práci pro všechny, kterým ještě po té vší dlouholeté masáži zůstal zdravý rozum. Všimla jsem si, že jste jeden z mála politiků, který odpovídá na položené otázky. Viděla jsem mapku vojenských základen NATO a Ruska. Jak můžou Rusové ohrožovat NATO? Jaký je, pro nás běžné občany, rozdíl mezi tím, jestli jsme podřízeni EU a USA nebo Rusku? Jsem pravicová volička, která už leccos pamatuje, ale dnes musím, bohužel, konstatovat, že osobní svoboda před rokem 1989 byla větší než teď. Děkuji za odpověď a držím Vám palce!“ ocenila Macha čtenářka.

Další otázky a odpovědi naleznete zde.

Ten jí poděkoval a konstatoval, že bychom podle jeho názoru neměli schvalovat všechny akce NATO, jak jsme to prý činili doposud. Osobně považoval operaci v Libyi nebo v roce 1999 v Srbsku za špatný nápad.

Pár slov padlo i k uprchlické krizi. Jako český europoslanec má prý nulovou šanci ovlivnit azylovou politiku Německa, kde jsme svědky toho, že někteří migranti, kteří utekli ze svých zemí, do nich pak později jezdí na dovolenou. „Toto se děje v Německu a bohužel nemáme šanci tuto šílenou německou politiku ovlivnit. Jen si musíme udržet naši rozumnou azylovou politiku, kde by něco takového vůbec nebylo možné,“ napsal Mach.