Podle informací agentury Frontex se přechod vnějších hranic Evropské unie za poslední půlrok zvýšil na 61.000 případů, což je o 59 % více než vloni touto dobou.

Předsedkyně TOP 09 a jednička pražské volební kandidátky Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) Markéta Pekarová Adamová k tomu říká, že by část uprchlíků byla případně ochotna přijmout. Publicista Ondřej Neff se v této souvislosti táže, jak na takto narýsovaný modus operandi bude reagovat zejména koaliční partner ODS.

Podle Pekarové Adamové musíme v první řadě hledat společné řešení na obranu a ochranu vnějších hranic EU.

Je zřejmé, že momentálně tím naráží především na situaci na bělorusko-litevských hranicích.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v reakci na ekonomické sankce proti jeho diktátorskému režimu otevřel totiž uprchlíkům přilétajícím z Iráku hranice do Evropy a dokonce je sám pobízí, aby se na cestu do vysněného ráje blahobytu vydali.

Jak říká dlouholetý diplomat Jaromír Novotný: „Lukašenko tím skutečně všechny zaskočil. Je zcela jasné, že jde o jeho pomstu Západu, protože letecké spoje z iráckých měst do Běloruska byly značně posíleny a jsou vyprodány na měsíc dopředu!“

Litevská vláda už kvůli tomu fundamentálně pozměnila legislativu, aby mohla na hranici s Běloruskem vybudovat stovky kilometrů dlouhou bariéru, která bude stát podle odhadů více než 100 milionů eur (přes 2,5 miliardy korun).

EU, která přitom v minulosti obvykle nikdy neposkytovala své finance na budování hraničních bariér a plotů, se v tomto konkrétním případě zavázala Litvě poměrně výrazně pomoci a na tento účel do roku 2022 vyčlení 20 až 30 milionů eur (přibližně 509 až 760 milionů korun).

Podle Novotného EU patrně už částečně přehodnotila svůj dříve tak vstřícný postoj k migrantům, takže podpoří projekt, za který přitom ještě nedávno opakovaně kritizovala maďarského premiéra Viktora Orbána. „„Když dva dělají totéž, není to totéž. Doufejme, že EU už pochopila nezbytnost podobných restrikcí proti nelegální migraci,“ konstatuje Novotný.

Také publicista Ondřej Neff si všímá rozdílu v přístupu jednotlivých zemí: „To prvotní nadšení pro omlazení evropského kontinentu formou migrace dnes už značně opadává. Vidíme to například na Německu, Dánsku či Rakousku.“

Kromě oportunistické politiky Minsku musí navíc Evropa počítat ještě s dalším ohniskem potenciální migrace – a to s Afghánistánem, z něhož se nyní stahují američtí vojáci a otěže už v mnoha oblastech země třímá pevně v rukou radikální hnutí Tálibán, které zatím obsadilo devět z celkem 34 provinčních hlavních měst a bojuje vytrvale dál.

Američané válčí v Afghánistánu už od roku 2001 a podle Ondřeje Neffa je odchod amerických vojáků pouze logickým vyústěním situace: „USA si zkrátka nemohou dovolit držet do nekonečna vojenskou silou u moci vládu, která je sice údajně demokratická, ale ve skutečnosti nemá ani potřebnou podporu místních obyvatel.

Americký prezident Joe Biden včera (v úterý) uvedl, že USA dodrží závazky, které vůči Afghánistánu učinily, jako je poskytování těsné letecké podpory, vyplácení vojenských platů a dodávání potravin a vybavení afghánským silám, nicméně tím jejich mise končí.

Paradoxně to bude právě Evropa, a nikoliv USA, kdo bude muset čelit očekávané rozsáhlé migraci z Afghánistánu, který po hrozícím nástupu vlády Tálibánu budou chvatně opouštět až miliony jeho odpůrců.

A jak dodává Ondřej Neff: „Nemůžeme se zase k těmto lidem otočit úplně zády, ten morální imperativ pomoci těm, kteří jsou prokazatelně v nouzi, ten tu zkrátka je a měl by být zachován“.

V případě Afghánistánu to platí dvojnásob, protože pokud definitivně ovládne zemi Tálibán, spustí automaticky hon na všechny své protivníky a oponenty.

Nemusí to trvat příliš dlouho. Deník The Washington Post uvedl, že podle nejmenovaných amerických vojenských zdrojů by hlavní město Kábul mohlo připadnout Tálibánu do 90 dnů.

OSN uvádí, že jen v průběhu uplynulého měsíce bylo při nelítostných bojích mezi Tálibánem a vládními silami zabito více než 1000 civilistů.