Kohout analyzuje statistiku ČNB, ukazující vývoj úvěrů soukromému sektoru. Ukazuje, že do roku 1997 množství úvěrů rostlo velmi rychle, protože banky v privatizační euforii půjčovaly kdekomu. V onom roce přichází bankovní krize, která dostává naši ekonomiku do recese.

Objem úvěrů pak klesal až do roku 2002, ovšem již dříve začaly chybějící domácí úvěry nahrazovat zahraniční investice. Následovalo sedm tučných let až do roku 2008, kdy ekonomiku stimuloval růst podnikových úvěrů, ve spojení s růstem hypoték. Na konci roku 2008 již bylo zřejmé, že toto období končí.

Celý text ZDE.

Podle Kohouta je zřejmé, že konjunktura z let 2002 až 2008 byla do značné míry na dluh. Táhl ji růst evropského hospodářství, na kterém se stávala čím dál závislejší. Tento motor se ale nyní zadřel a je prý otázkou, zda se vůbec ještě někdy rozběhne.

Navíc podle něj česká ekonomika každý rok obdrží facku od vlastních politiků. Manipulace s daňovými sazbami, nebo nejnovější devalvace koruny od ČNB, to vše ji negativně poznamenává. Poslední, co prý jakž takž funguje, je bankovní systém. „A již vláda, která ještě nevznikla, natahuje své lakomé ruce, aby se zmocnily dalších peněz ve formě tzv. sektorové daně, která by po komunistickém vzoru měla zatížit určitá odvětví,“ varuje ekonom.

Proto podle něj česká ekonomika, a s ní i celá země, rozhodně nemá dobrou budoucnost.