Téměř pohádka o Lichtenštejnech za nacismu. Taková výstava putuje po Česku. A tady je pravdivý příběh

13.10.2024 13:19 | Reportáž

„Lichtenštejnsko neuznalo mnichovskou dohodu ani protektorát,“ píše se na jednom z panelů výstavy putující po republice s názvem „Lichtenštejnové: 800 let udržitelnosti“. „K mnichovské dohodě poslal kníže Hitlerovi blahopřejný telegram,“ píše se v knize renomovaného historika Václava Horčičky Lichtenštejnové v Česku. Jde o to, jak se za nacismu choval zmíněný knížecí rod, který chce od České republiky vrátit majetek. Šli jsme po stopách.

Téměř pohádka o Lichtenštejnech za nacismu. Taková výstava putuje po Česku. A tady je pravdivý příběh
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Po Česku v současnosti putuje výstava o šlechtickém rodu Lichtenštejnů a jeho historii. Selektivně však uvádí jen některá fakta

„Výstava je putovní ve dvou větvích, aby měla větší zásah. Vozíme ji od konce května, kdy byla vernisáž v Opavě. Plus mínus po třech týdnech putuje dál. Od začátku bylo řečeno, že mohou vzniknout určité nesrovnalosti, ale jste první, kdo se ozval,“ sdělila ParlamentnímListům.cz Zuzana Vavrečková ze společnosti Galerie VENKU. Zajímali jsme se o výstavu Lichtenštejnové: 800 let udržitelnosti, která podává selektované informace ve snaze naklonit českou veřejnost k požadavkům Lichtenštejnů o navrácení majetku v České republice.

Výstava o Lichtenštejnech

Nedávno jsme před budovou Rakouského kulturního fóra v Praze narazili na výstavu Lichtenštejnové: 800 let udržitelnosti. Na několika panelech se na ní poutavou formou představuje rod Lichtenštejnů a jeho svazky s milovanými Čechy, Moravou a Slezskem. Pod současnou fotografií vládnoucího lichtenštejnského knížete Hanse Adama II. se píše: „Lichtenštejnsko neuznalo mnichovskou dohodu ani protektorát. Kníže i přes výhrůžky německých úřadů zaměstnával na území protektorátu k 1. 4. 1945 celkem 179 Čechů a 13 Němců.“

Na jiném místě se uvádí citace z knížecího prohlášení roku 1937: „Žádný z knížecích zaměstnanců nesmí býti členem sudetoněmecké SdP (Sudetoněmecká strana neformálně označovaná jako henleinovci, pozn. red.). Kdo se proviní, může být okamžitě propuštěn. Napřed jste občany státu Československého…“

Putovní výstava v Praze měla celkem úspěch. Za tu půlhodinu, co jsme se kolem pohybovali, si ji prohlíželo zhruba sedm lidí. Nicméně už tam není. Jak jsme se dozvěděli, byla převezena do městyse Křtiny, ale její dvojče je ve Valticích, kde se na ni mohl za své návštěvy podívat i prezident Petr Pavel.

Na panelu nazvaném V bohatství stojí mimo jiné: „Nejen bulvární média označují Hanse Adama II. za ‚nejbohatšího monarchu Evropy‘. Ale co je to bohatství? ‚Majetek je něco, co je vám na dvacet, třicet, možná čtyřicet let produktivního života svěřeno do péče,‘ říká současný lichtenštejnský kníže. ‚A vaším úkolem je tento svěřený statek odpovědně rozvíjet…‘“

Podle některých starších videí na YouTube vládne Lichtenštejnská knížecí rodina majetkem ve výši 7,5 miliardy dolarů.

Téměř pohádkový příběh?

Celá výstava je koncipována tak, že na panelech uvedené informace jsou opravdu pravdivé tak, aby dohromady poskytly divákovi téměř pohádkový příběh. Nicméně je to profesionálně selektovaná pravda tak, aby českou veřejnost Lichtenštejnům příznivě naklonila za jistým účelem!

Takže si pojďme připomenout i další, méně příznivé informace z historie rodu. Historik, specialista na dějiny středoevropské šlechty a ředitel Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Václav Horčička v roce 2014 vydal knihu Lichtenštejnové v Československu. A v ní se čtenář dozví mnoho zajímavého, i méně pohádkového.

Zpočátku to, že „v českém národním povědomí Karel z Lichtenštejna zůstal jako jeden z hlavních viníků pobělohorské doby ‚temna‘,“ protože byl předsedou soudního tribunálu, který odsoudil v roce 1621 k popravě na Staroměstském náměstí 27 českých pánů a pak po některých získal oproti platbě či jako kompenzaci za půjčky císaři konfiskovaný majetek. Ale to už je opravdu dost stará historie.

Tak pojďme do doby, kdy po Evropě šlapaly nacistické botky. Ostatně Lichtenštejnské knížectví slaví svůj státní svátek od 15. srpna 1940, tedy od doby, kdy nacisté okupovali Belgii, Nizozemsko, Lucembursko, Norsko, a Francie kapitulovala.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Tohle, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusezlatík , 13.10.2024 16:51:26
si všichni dovolují jen vůči České republice, např. v Polsku by je hnali. Stejně jako církevní restituce, které u nás díky tehdejší vládnoucí klice ODS-KDU byly zrealizovány v obrovské rozsahu a to jsme ateistická země, tak rozsáhlé církevní restituce neproběhly ani v silně katolickém Polsku. Zřejmě tam nemají takové vlastizrádce jako my.

|  11 |  0

Další články z rubriky

„Volby, další katastrofa bude.“ Svěrák zatáhl do StarDance politiku. Už se křičí

10:58 „Volby, další katastrofa bude.“ Svěrák zatáhl do StarDance politiku. Už se křičí

Herec a scenárista Zdeněk Svěrák vystoupil v pořadu StarDance v České televizi, kde se překvapivě vě…