Jacob Rees-Mogg se vůbec netají tím, že takzvaný tvrdý brexit by mu byl mnohem milejší než kompromisní plán britské premiérky Theresy Mayové. „Je to největší projev vazalství od chvíle, kdy Jan Bezzemek v roce 1200 vzdal poctu (francouzskému králi) Filipovi II. v Le Goulet,“ reagoval Jacob Rees-Mogg v polovině července na premiérčin plán s tím, že ten nenabízí nic, pro co by hlasoval. A ani to, pro co hlasovali britští občané.

Přesto, že je Rees-Mogg řadovým poslancem, mezi konzervativci však má velký vliv. Od ledna stojí v čele skupiny European Research Group, která vznikla v 90. letech jako platforma toryovských euroskeptiků. Dnes se k ní hlásí až šedesát poslanců včetně bývalého ministra pro brexit Davida Davise. Svoji sílu demonstrovala například v polovině července, kdy vládu donutila pozměnit zákon o clech.

Devětačtyřicetiletý rodák z Londýna na britské politické scéně svým strojeným chováním a rétorickými piruetami vyvolával především pobavení. Na posměšky je prý zvyklý a setkává se s nimi celý život. Drží například rekord v nejdelším slově proneseném v parlamentu (floccinaucinihilipilification) nebo navrhl, aby hrabství Sumerset, pod které spadá jeho volební obvod, mělo vlastní čas.

Velký odor k projektu sjednocené Evropy Rees-Mogg podědil po svém otci, který v 70. letech stál v čele deníku The Times. Už v dvanácti letech se začal zajímat o akcie - z těch dob se zachovala fotografie vážného chlapce u psacího stroje při četbě Financial Times. A také historka o malém Jacobovi, který na výroční schůzi akcionářů General Electric sepsul vedení (včetně svého otce) za nízké dividendy. 

Tento poslanec Konzertvativní strany vychodil ty nejprestižnější školy. Po Etonu nastoupil na Oxford, kde vystudoval historii a spolužáky nabádal, aby vždy chodili v žaketu a taláru. Po skončení studií pak pracoval jako finanční analytik v Hongkongu a Londýně.