Jacob Rees-Mogg se vůbec netají tím, že takzvaný tvrdý brexit by mu byl mnohem milejší než kompromisní plán britské premiérky Theresy Mayové. „Je to největší projev vazalství od chvíle, kdy Jan Bezzemek v roce 1200 vzdal poctu (francouzskému králi) Filipovi II. v Le Goulet,“ reagoval Jacob Rees-Mogg v polovině července na premiérčin plán s tím, že ten nenabízí nic, pro co by hlasoval. A ani to, pro co hlasovali britští občané.

Přesto, že je Rees-Mogg řadovým poslancem, mezi konzervativci však má velký vliv. Od ledna stojí v čele skupiny European Research Group, která vznikla v 90. letech jako platforma toryovských euroskeptiků. Dnes se k ní hlásí až šedesát poslanců včetně bývalého ministra pro brexit Davida Davise. Svoji sílu demonstrovala například v polovině července, kdy vládu donutila pozměnit zákon o clech.

Devětačtyřicetiletý rodák z Londýna na britské politické scéně svým strojeným chováním a rétorickými piruetami vyvolával především pobavení. Na posměšky je prý zvyklý a setkává se s nimi celý život. Drží například rekord v nejdelším slově proneseném v parlamentu (floccinaucinihilipilification) nebo navrhl, aby hrabství Sumerset, pod které spadá jeho volební obvod, mělo vlastní čas.

Velký odor k projektu sjednocené Evropy Rees-Mogg podědil po svém otci, který v 70. letech stál v čele deníku The Times. Už v dvanácti letech se začal zajímat o akcie - z těch dob se zachovala fotografie vážného chlapce u psacího stroje při četbě Financial Times. A také historka o malém Jacobovi, který na výroční schůzi akcionářů General Electric sepsul vedení (včetně svého otce) za nízké dividendy. 

Tento poslanec Konzertvativní strany vychodil ty nejprestižnější školy. Po Etonu nastoupil na Oxford, kde vystudoval historii a spolužáky nabádal, aby vždy chodili v žaketu a taláru. Po skončení studií pak pracoval jako finanční analytik v Hongkongu a Londýně.

Před deseti lety s bývalými kolegy založil vlastní investiční fond. Některé zdroje odhadují jeho současné jmění na sto milionů liber (asi 2,8 miliardy korun).

Výhodně se prý i oženil, jmění jeho ženy Heleny se odhaduje na 45 milionů liber. Mají spolu šest dětí, které pojmenovali podle papežů či svatých - Jacob Rees-Mogg je totiž hluboce věřící katolík.

Rees-Mogg, který je také oddaným stoupenecem Margaret Thatcherové, se do parlamentu poprvé pokusil dostat už v roce 1997, tehdy ale ve svém obvodu skončil až třetí. „Hlasy jsem začal ztrácet ve chvíli, kdy jsem otevřel ústa,“ řekl po kampani. Do Westminsteru pronikl až na třetí pokus. I přes odpor tehdejšího šéfa konzervativců Davida Camerona, jenž měl za cíl stranu naopak modernizovat.

Posun do politického středu je podle Jacoba Rees-Mogga zhoubou Konzervativní strany. „Konzervativní principy mají široký dosah a měli bychom si za nimi hrdě stát. Po vítězství konzervativců bychom měli prosazovat konzervativní program, nikoliv jen o trochu méně škodlivý program labouristů,“ uvedl.

V parlamentu Rees-Mogg například hlasoval proti zvyšování sociálních dávek a podpořil daňové úlevy pro bankéře a korporace. Z podstaty svého náboženského přesvědčení je tvrdě proti manželství homosexuálů či interupcím. I případě, že dítě bylo počato při znásilnění nebo jako následek incestu.

Média jej mají za kuriózní tvář současné vlny populismu, která brojí proti liberálním hodnotám, politické korektnosti a zavedeným politickým elitám. „Establishment došel k závěru, že jeho úkolem je dohlížet na postupný úpadek. A to je asi nejhorší možný způsob vlády,“ řekl portálu Politico s tím, že se snaží zachránit rozkládající se a moly prožrané věci před dalším rozpadem. Ale někdy je třeba prostě vyměnit koberec.

Jeho hvězda začala stoupat ve chvíli, kdy Cameron vyhlásil referendum o setrvání v EU. Jacob Rees-Mogg horlivě agitoval za odchod. A když Britové jeho přání vyslyšeli, stal se z něj zastánce co nejrazantnější rozluky. Chce také, aby Británie opustila společný trh i celní unii. Pozorně prý hlídá, jestli vláda náhodou neučinila při jednání s Bruselem nějaký ústupek. Dnes je z něj jedna z nejznámějších tváří Konzervativní strany a na Twitteru ho sleduje 170 000 lidí. Po blamáži Mayové s předčasnými volbami se stal miláčkem mladých konzervativců toužících po autentickém a vyhraněném lídrovi.

Původní text ZDE

Sám tvrdí, že v Downing Street usednout nechce. „Po této práci bych skutečně toužil, ale politické kontroverze se vzdát nedokážu. Takže do tohoto zápasu nepůjdu,“ řekl webu Politico s tím, že ideálním předsedou strany by podle něj byl Boris Johnson. Ozývají se ovšem hlasy, že v případě pádu Mayové by ve vnitrostranickém systému výběru lídra měl šanci.