Mezi řidiči v Praze, Brně a Moravskoslezském kraji už je rozděleno na osm set zvláštních jednotek velikosti krabičky od sirek, které mapují, kolik kilometrů po dálnici řidiči projedou. Martin Hájek z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, která se na projektu podílí, prozrazuje, že je třeba stanovit příslušné platební tarify, jak je známe například od mobilních operátorů.

„Hlavním cílem je totiž nastavení tarifů. Kdo jezdí hodně, platí za kilometr méně. Z výzkumu je nejdůležitější právě nastavení flexibilní tarifikace, aby se nevyřadily některé sociální skupiny," říká Hájek. Řidiči, kteří neprojedou na dálnici tolik kilometrů, zaplatí méně než za roční dálniční známku. Pokud bude systém optimálně nastaven, mohl by vést k určité regulaci dopravy, protože ve špičce by cesta po dálnici mohla být dražší než ve večerních hodinách. Podle Hájka představuje mýto i pro osobní vozy přijatelný finanční tok pro infrastrukturní projekty.

Česko má dnes přibližně 1200 kilometrů zpoplatněných dálnic a při zavedení mýta pro osobní vozy je možné využít již stávající systém, který monitoruje kamiony. V zahraničí je mýto pro osobní auta poměrně rozšířené. Ve Francii jsou řidiči na další vzdálenosti nuceni platit tolik, že se jim často vyplatí cestovat spíše rychlovlakem. Proti zavedení mýta pro osobní vozy v Česku není ani ministr dopravy Antonín Prachař (ANO). Potvrdil to v rozhovoru pro server Akuálně.cz, dodal ale, že by s takovým nápadem musela souhlasit celá vláda.